Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 284/99

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Vladimíra Čermáka a soudců JUDr. Pavla Varvařovského a JUDr. Evy Zarembové o ústavní stížnosti města J., zastoupeného JUDr. M. K., advokátem, proti usnesení Městského soudu v Praze, sp. zn. , ze dne 30. 12. 1998, za účasti Městského soudu v Praze, jako účastníka řízení,

t a k t o :

Ústavní stížnost se odmítá.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel se domáhal zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 19. 8. 1998, sp. zn. . Rozhodnutím soudu I. stupně bylo zastaveno řízení, ve kterém se stěžovatel domáhal zaplacení dlužné částky 332.818,- Kč s přísl., neboť nevyhověl výzvě soudu dle a ve stanovené lhůtě nedoplnil žalobu o náležitosti stanovené v ustanovení V odvolání proti uvedenému rozhodnutí stěžovatel uvedl, že dle jeho mínění žaloba splňovala náležitosti uvedené v , byl správně vymezen skutek, který měl být předmětem řízení a byly označeny důkazy, o něž svá tvrzení opírá. Dle jeho názoru postačuje, že faktury předložené k důkazům byly parafovány žalovaným, bylo také nepochybné, že žalovaný dodávku převzal a byl srozuměn s množstvím, cenou i termínem splatnosti.

Městský soud v odůvodnění svého usnesení konstatoval, že soud I. stupně stěžovatele řádně poučil o náležitostech návrhu dle a , i o možnosti zastavit řízení, pokud vady návrhu nebudou ve lhůtě odstraněny. Stěžovatel na výzvu soudu reagoval pouze odkazem na žalobu s tím, že dle jeho názoru není vadná, a není proto důvod k postupu dle Městský soud dále konstatoval, že z předložené žaloby je pouze patrno, že došlo k uzavření závazkového vztahu, na jehož základě je požadováno zaplacení částek, vyplývajících z faktur uvedených v žalobě. V žalobě však nebyly vylíčeny skutečnosti rozhodné pro posouzení uplatněného nároku. Tyto skutečnosti je třeba jasně a přesně uvést v žalobním návrhu, nepostačuje odkaz na přílohu žaloby, neboť soud nejedná a nerozhoduje o příloze, ale o žalobě samé.

V ústavní stížnosti stěžovatel podrobně rozvádí uvedené okolnosti případu. Nesouhlasí se závěry soudu, že jeho návrh nesplňoval náležitosti k návrhu dle a Uvedl, že skutkový stav nemohl při sebelepší vůli podrobněji popsat. Soudem požadované vylíčení okolností případu spadá dle jeho názoru až do další fáze soudního řízení, kdy je výsledkem dokazování, vyplyne z výslechů svědků apod., což předpokládá ústní jednání. Dle jeho názoru byla napadeným rozhodnutím porušena zásada občanského soudního řízení - zásada ústnosti.

Městský soud ve vyjádření k ústavní stížnosti odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí a zdůraznil, že soud nejedná a nerozhoduje o příloze, nýbrž o návrhu samotném.

Ústavní soud posoudil ústavní stížnost spolu s připojeným spisem Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. , a dospěl k závěru, že není důvodná.

Ústavní soud již v řadě svých předchozích rozhodnutích vyslovil, že není běžnou třetí instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem nadřízeným obecným soudům a jakožto orgán ústavnosti je oprávněn do jejich rozhodovací pravomoci zasahovat pouze za předpokladu, že tyto soudy nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté d.

Podstatou ústavní stížnosti je polemika se závěry obecných soudů, kdy navrhovatel nesouhlasí s jejich procesním postupem a jejich posouzením žalobního návrhu z hlediska splnění náležitostí návrhu dle . Z obsahu připojeného spisu je však zřejmé, že obecné soudy postupovaly v daném případě v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného předpisu. Stěžovateli bylo dáno podrobné poučení o tom, v jakém směru má svůj žalobní návrh doplnit o konkrétní údaje tak, aby návrh mohl být řádně projednán. Stěžovatel však výslovně odmítl tento požadavek soudu respektovat, neboť neodpovídal jeho názoru na věc (č.l.15). Na tomtéž stanovisku setrval i ve svém odvolání.

Pro občanskoprávní řízení platí zásada ústnosti, která se promítá v ustanovení Dle tohoto ustanovení platí, že nestanoví-li zákon jinak, nařídí předseda senátu k projednání věci samé jednání, k němuž předvolá účastníky a všechny, jejichž přítomnosti je potřeba. V předmětném řízení však jednání ve věci samé nebylo a nemohlo být nařízeno, neboť předložená žaloba, podle názoru obecného soudu, nesplňovala náležitosti návrhu dle , přitom stěžovatel k výzvě soudu učiněné podle , směřující k doplnění chybějících údajů a označení důkazů, nevyhověl. V uvedeném případě tak nenastala fáze občanskoprávního řízení, ve které by mohlo k uplatnění zásady ústnosti dojít, a tudíž ani nemohlo dojít k stěžovatelem tvrzenému porušení této zásady.

Vzhledem k tomu, že Ústavní soud neshledal, že by napadeným rozhodnutím došlo k porušení stěžovatelových základních práv a svobod a nezjistil ani, že by obecné soudy postupovaly v rozporu s principy obsaženými v hlavě páté d, nezbylo než návrh dle , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2000

JUDr. Vladimír Čermák

předseda senátu