Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 522/99

:

ČESKÁ REPUBLIKA

U SNE S ENÍ

Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. V.a Cepla a soudců JUDr. Antonína Procházky a JUDr. Vladimíra Paula ve věci ústavní stížnosti Z. H., zastoupené Dr. M. R., advokátem, proti nečinnosti Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 15. 11. 1999 doručena ústavní stížnost stěžovatelky směřující proti nečinnosti Krajského soudu v Brně ve věci vedené pod sp. zn. . Stěžovatelka soudu vytýká porušení jejího práva na projednání věci bez zbytečných průtahů ve smyslu d (dále jen "") resp. Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že v napadené věci probíhalo řízení před soudem prvého stupně více než čtyři roky, přestože jeho předmětem je úprava práv a povinností k nezletilému dítěti. Rozsudkem z 30. 6. 1998 byl nezletilý V. svěřen do její výchovy. Do tohoto rozhodnutí podal otec dne 6. 8. 1998 odvolání a dne 20. 10. 1998 byl spis předložen Krajskému soudu v Brně k projednání a rozhodnutí o podaném odvolání. Přestože od postoupení předmětného spisu uplynul více než rok, ve věci dosud nebyl proveden jediný úkon s výjimkou žádosti soudu o vyjádření orgánu péče o dítě. Stěžovatelka se ze stížností na průtahy v řízení obrátila dne 15. 10. 1999 na předsedkyni Krajského soudu v Brně, avšak marně.

Ústavní soud si k ústavní stížnosti vyžádal vyjádření účastníka řízení - Krajského soudu v Brně, který ve svém vyjádření ze dne 5. 1. 2000 sdělil, že v uvedené věci bylo Krajským soudem v Brně rozhodnuto usnesením ze dne 24. 11. 1999, sp. zn. , tak, že rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Rozhodnutí bylo písemně vyhotoveno a celý spis byl dne 4. 1. 2000 vrácen Městskému soudu v Brně.

Takto nastala situace, kdy případné ústavní stížnosti vyhovující rozhodnutí Ústavního soudu by nemělo jakýkoliv praktický význam, nebot' příčina, která dle přesvědčení

1

2

stěžovatelky její ústavní stížnost vyvolala, odpadla a tím odpadl i předmět ústavní stížnosti. Pokud jde o namítané průtahy v řízení, Ústavní soud konstatuje, že ústavní záruka spravedlivého procesu mj. vyžaduje, aby ochrana právům byla poskytována v přiměřené lhůtě, tj. bez zbytečných průtahů (y a Úmluvy). O zbytečné průtahy půjde např. tehdy, vzniknou-li špatnou či nevhodnou organizací práce, za niž nese odpovědnost příslušný pracovník soudu, nebo jsou založeny dostatečně a přesvědčivě zjištěnou liknavostí soudu (soudce) nebo podobnými okolnostmi spočívajícími při výkonu jurisdikce na jeho straně. Žádnou z uvedených skutečností však stěžovatelka v odůvodnění své ústavní stížnosti konkrétně neuvedla a omezila se pouze na obecné konstatování, že ze strany krajského soudu se jedná o ničím neodůvodněné průtahy.

Za tohoto stavu věci proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

I' o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu se nelze odvolat.

V. Cepl

předseda senátu Ústavního soudu

V Brně dne 22. února 2000

2