Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 268/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátu složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Klokočky a soudců JUDr. Vojena Güttlera a JUDr. Vladimíra Paula ve věci navrhovatele Ing. P. K., zastoupeného JUDr. J. V., advokátem, o ústavní stížnosti směřující proti usnesení Obvodního státního zastupitelství pro Prahu 1, sp. zn. , ze dne 6.5.1999, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel svou včas podanou ústavní stížností napadl usnesení Obvodního státního zastupitelství v pro Prahu 1, kterým byla zamítnuta jeho stížnost proti usnesení Policie ČR, Obvodního úřadu vyšetřování Praha 2, ČVS: OVV-935-10/98, ze dne 24. 8. 1998. Tímto usnesením bylo podle ustanovení § 159 odst. 1 trestního řádu odloženo trestní oznámení stěžovatele na pracovníky Obvodního soudu pro Prahu 8 pro nezákonné manipulace při vyhotovování usnesení ve věci oznamovatele vedené u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. . Své rozhodnutí odůvodnil úřad vyšetřování tím, že je nepochybné, že skutek není trestným činem.

V ústavní stížnosti stěžovatel tvrdí, že postupem orgánů činných v trestním řízení byla porušena jeho ústavně zaručená práva uvedená v a 4 a současně byl porušen i d. Toto porušení spatřuje stěžovatel v tom, že státní zastupitelství zamítlo jeho stížnost s odůvodněním, že je osobou neoprávněnou takovou stížnost podat vzhledem k tomu, že není osobou poškozenou, která jedině může stížnost proti odložení věci podávat (§ 159 odst. 5 trestního řádu). V odůvodnění usnesení se uvádí, že poškozený je ten, komu bylo trestným činem ublíženo na zdraví, způsobena majetková, morální nebo jiná škoda. Protože žádná taková újma Ing. K. nevznikla, byl pouze oznamovatelem, tedy osobou neoprávněnou k podání stížnosti ve smyslu § 148 odst. 1 písm. b) trestního řádu.

Po přezkoumání obsahu ústavní stížnosti, napadeného usnesení a postupu orgánů činných v trestním řízení při vyřizování trestního oznámení, je nutno konstatovat, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Přijímání a prověřování trestních oznámení upravuje trestní řád v ustanovení § 158 a násl. Dojde-li státní zástupce, vyšetřovatel nebo policejní orgán k závěru, že ve věci nejde o podezření z trestného činu, věc usnesením odloží, jestliže není na místě vyřídit věc jinak (§ 159 odst. 1 trestního řádu). Usnesení o odložení věci se doručuje poškozenému, který může proti usnesení podat stížnost (§ 159 odst. 5 trestního řádu). Při prověřování trestních oznámení postupují orgány činné v trestním řízení podle zásady oficiality (§ 2 odst. 4 trestního řádu). To znamená, že orgány činné v trestním řízení musí z vlastní iniciativy učinit všechna potřebná opatření k odhalení trestných činů a zjištění jejich pachatelů (§ 158 odst. 2 trestního řádu). V daném případě státní zástupce z okolností případu dospěl k závěru, že stěžovatel není osobou poškozenou ve smyslu příslušných ustanovení trestního řádu a Ústavní soud nemá důvod jeho právní názor korigovat. V dané věci podle zjištění Ústavního soudu postupovaly orgány činné v trestním řízení podle zákonných ustanovení trestního řádu a z okolností případu nevyplývá, že by v neprospěch stěžovatele porušily některá ustanoveníd.

Vzhledem k výše uvedeným důvodům Ústavní soud mimo ústní jednání usnesením ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění posledních předpisů, odmítl.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně 22. února 2000