Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 511/99

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele B. V., proti usnesením Okresního soudu v Kolíně ze dne 1. září 1999, 19. července 1996 a 17. února 1997, sp. zn. , mimo ústní jednání dne 16. 2. 2000 soudcem zpravodajem JUDr. Vlastimilem Ševčíkem, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním ze dne 13. října 1999, označeným jako ústavní stížnost, napadl stěžovatel rozhodnutí a postup obecného soudu - Okresního soudu v Kolíně (ve věcech a 2 Rt 16/90 - ); protože toto podání bylo zatíženo formálními vadami, byly mu tyto vady výzvou Ústavního soudu ze dne 1. 12. 1999 vytknuty a současně mu byla s podrobným poučením stanovena lhůta k jejich odstranění, a to v trvání 30 dnů.

Výzva Ústavního soudu byla stěžovateli doručena dne 3. 12. 1999. Z podnětu této výzvy předložil stěžovatel Ústavnímu soudu podání označené jako podání Advokátní kanceláře JUDr. M. H. a JUDr. A. H., CSc., nicméně jde o podání, které není tvrzeným zástupcem, tj. JUDr. M. H., podepsáno a není k němu přiložena ani příslušná plná moc. Z tohoto podání posléze vyplývá, že zřejmě v rozporu s původním podáním stěžovatel usiluje o zrušení usnesení Okresního soudu v Kolíně ze dne 1. 9. 1999 a usnesení téhož soudu ze dne 19. 7. 1996 a ze dne 17. 2. 1997 ve věci označeného soudu.

Za této situace je zjevné, že stěžovatel, ačkoli ze zákona v řízení před Ústavním soudem musí být zastoupen advokátem ( , ve znění pozdějších předpisů, dále jen zákona) a ačkoli byl o této skutečnosti poučen a k odstranění této formální vady byl současně vyzván, takto vytýkané vady ve stanovené lhůtě neodstranil, a proto bylo

o jeho ústavní stížnosti rozhodnout odmítavým výrokem [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona] s tím, že jen pro úplnost jeví se vhodné dodat, že směřuje-li ústavní stížnost toliko proti rozhodnutí soudu I. stupně, jeví se též jako nepřípustná pro nevyčerpání všech opravných prostředků, které zákon k ochraně práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona), když nadto byl přiměřeně poučen v souvislosti s předchozími podáními, o nichž bylo rozhodnuto rovněž odmítavým výrokem (

, a

).

O vznesené námitce podjatosti soudců Ústavního soudu JUDr. Vojtěch Cepla a

JUDr. Vladimíra Jurky, jak z povahy věci vyplývá, nebylo třeba rozhodovat, když tito soudci s posuzovanou formálně vadnou ústavní stížností nepřišli a nepřicházejí do úředního styku.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 16. února 2000