Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 551/99

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky a ve věci ústavní stížnosti Oblastní stavební, a. s., zastoupené JUDr. P. F., proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 28. 5. 1999, č. j. S73/99-396/140/VŠ, a rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o rozkladu vydaného dne 6. 10. 1999 pod č. j. 3 R 30/99-Ku, t a k t o :

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Stěžovatel včas podaným návrhem ústavní stížnosti se domáhá zrušení rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže o rozkladu vydaného dne 6. 10. 1999 pod č. j. 3 R 30/99-Ku a rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ( dále jen "Úřad") č. j. S 73/99-396/140/VŠ ze dne 28. 5. 1999.

Cit. rozhodnutím Úřadu byl odmítnut návrh stěžovatele na přezkoumání rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku "Rekonstrukce V. divadla L. - I. etapa" a to pro pozdní podání návrhu. Tomuto rozhodnutí stěžovatel vytýká vadný výklad a použití ustanovení o lhůtách ve správním řízení. Odkazuje přitom na ustanovení , o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Podle tohoto ustanovení se návrh podává ve lhůtě do 7 dnů od doručení rozhodnutí zadavatele. Stěžovatel dále uvádí, že svůj návrh na přezkum podal Úřadu v zákonné lhůtě. Zadavatelovo rozhodnutí mu bylo doručeno dne 29. 3. 1999 a dne 6. 4. 1999 podal České poště k doporučené přepravě svůj návrh na přezkum, řádně adresovaný Úřadu. Podle stěžovatele se jedná o lhůtu procesní podle a nikoli o lhůtu hmotně právní, jak uvádí ve svém rozhodnutí Úřad.

K podanému rozkladu stěžovatele proti rozhodnutí Úřadu potvrdil předseda Úřadu ve svém rozhodnutí ze dne 6. 10. 1999, č. j. 3 R 30/99-Ku rozhodnutí Úřadu ze dne 28. 5. 1999, č. j. S73/99-396/140/VŚ a podaný výklad zamítl. Plně se ztotožnil se stanoviskem o charakteru lhůty, přičemž opravil konec běhu lhůty ze dne 6.4. 1999, jak uvedeno v prvním rozhodnutí, na 5. 4. 1999 s odůvodněním, že tato oprava nemá vliv na celkové posouzení věci.

Oběma rozhodnutími Úřadu, podle názoru stěžovatele, bylo tak porušeno jeho základní právo, uvedené v d, a to pro denegata insticiae. V daném případě Úřad nerozhodoval o předmětu návrhu věcně. Jedná se o rozhodnutí procesní povahy, vyloučené ze soudního přezkumu podle Bylo proto na Ústavním soudu, aby zkoumal, zda ze strany Úřadu došlo k odmítnutí ochrany práva stěžovatele.

Ústavní soud dospěl k závěru, že bylo-li doručeno stěžovateli rozhodnutí dne 29. 3. 1999, uplynulo 7 dnů dne 5. 4. 1999. Tento běh lhůt je nutno počítat podle uplynulých dnů, neboť není stanoven časovým blokem (týden, měsíc, rok), jak je uvedeno u § 27 odst. 2 spr. ř. Poslední termín podání na Českou poštu byl tedy den 5. 4. 1999. Pokud stěžovatel zásilku podal k přepravě až dne 6. 4. 1999, učinil tak po lhůtě, a to bez ohledu na to, zda se jednalo o lhůtu hmotně právní nebo procesní.

Ústavní soud byl proto nucen mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesení odmítnout podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, a to jako návrh zjevně neopodstatněný.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl

předseda senátu ÚS

V Brně dne 16. února 2000