Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 643/99

Ústavní soud ČR rozhodl ve věci ústavní stížnosti společnosti S., s.r.o., zastoupené JUDr. M. N., advokátem, proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 10. 1999, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem doručeným Ústavnímu soudu dne 23. 12. 1999 se stěžovatelka domáhala, aby Ústavní soud nálezem zrušil usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 4. 10. 1999, č.j. -79 (č.j. ), kterým bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 11. 11. 1997, č.j. -76 s tím, že v části výroku I. o postoupení věci Finančnímu úřadu v Jihlavě se zrušuje. Citovaným usnesením Okresní soud v Jihlavě mj. rozhodl, že řízení o návrhu stěžovatelky na určení neplatnosti právního úkonu Finančního úřadu v Jihlavě se zastavuje a po právní moci usnesení bude věc postoupena Finančnímu úřadu v Jihlavě

Stěžovatelka tvrdí, že napadeným rozhodnutím byla porušena její ústavně zaručená základní práva zakotvená v , 3 a d ("Listina"), a že postupem finančního úřadu v rozporu s uvedenými články bylo porušeno její základní právo na spravedlivý proces ve smyslu y. Je přesvědčena, že při vydávání exekučního příkazu na přikázání jiné pohledávky a při řešení námitek do tohoto exekučního příkazu, si žalovaný Finanční úřad v Jihlavě nesprávně vyložil zákon a v důsledku nesprávného výkladu zákona dospěl k závěru, že započtení vzájemných pohledávek mezi ní a Jihlavskou obchodní společnosti, spol. s r. o., je úkonem absolutně neplatným, kterým je obcházen zákon. Dále pak podrobněji rozvádí okolnosti případu, přičemž odůvodnění ústavní stížnosti je v podstatě opakováním námitek vznesených již v předcházejících řízeních.

Krajský soud v Brně, jako účastník řízení, ve svém vyjádření k ústavní stížnosti plně odkázal na odůvodnění svého rozhodnutí.

Ústavní soud si dále vyžádal spis Okresního soudu v Jihlavě, sp. zn. , a poté, co se seznámil se shromážděnými podklady pro rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost a návrhy s ní spojené je třeba odmítnout, a to z následujících důvodů.

Z odůvodnění napadeného usnesení Krajského soudu v Brně vyplývá, že odvolací soud potvrdil názor, že není v pravomoci soudu posuzovat otázku správnosti úsudku správního orgánu (finančního úřadu jako správce daně), který je k takovému posouzení předběžné otázky výslovně zákonem zmocněn, jak vyplývá z ustanovení zákona o správě daní a poplatků. Návrh stěžovatelky dle svého obsahu právě k přezkoumání správnosti úsudku finančního úřadu směřoval. Za této situace bylo třeba ve smyslu řízení zastavit.

Po přezkoumání, zda ústavní stížnost splňuje všechny formální podmínky stanovené zákonem, dospěl Ústavní soud k názoru, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí k ochraně jejího práva poskytuje, a tudíž se jedná o ústavní stížnost nepřípustnou ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Jak totiž vyplývá z ust. , proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, jímž bylo řízení zastaveno pro nedostatek pravomoci soudu, je přípustné dovolání. Vzhledem k tomu, že toto dovolání podáno nebylo, nebyly vyčerpány prostředky k ochraně práv stěžovatelky.

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. § 43 odst. 1 písm. e) zákona jako nepřípustný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. února 2000

JUDr. Pavel Varvařovský

soudce zpravodaj