Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 473/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní a jednání bez přítomnosti účastníků, dne 1. února 2000 v senátě, složeném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti navrhovatelky K., a. s., zastoupené JUDr. R. C., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. července 1999, č. j. -20, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 30. července 1999, č. j. -20, kterým byla zamítnuta žaloba na přezkoumání a zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 13. srpna 1998, č. j. 3807/140/98, s tím, že uložení povinnosti zaplatit daň z převodu nemovitostí ve výši 2.959.630,- Kč přesto, že tyto nemovitosti byly vloženy jako nepeněžitý vklad do společnosti V., s. r. o., považuje za nesprávné. I když dle dohody společníků na vklad stěžovatelky bylo z ceny nemovitostí započteno pouze 9.900.000,- Kč a zbytek ve výši 59.192.529,- Kč představoval emisní ážio, podle přesvědčení navrhovatelky byla daň z převodu nemovitosti vyměřena v rozporu se Proto se cítí rozhodnutím Finančního ředitelství v Ústí nad Labem a Krajského soudu v Ústí nad Labem dotčena na základním právu, zakotveném v d.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y. Jde-li o návrh zjevně neopodstatněný, senát jej, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítne [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu sp. zn. , předloženého Krajským soudem v Ústí nad Labem, Ústavní soud neshledal zásah do práva stěžovatelky, jak se v návrhu dovolává.

Ve svém rozhodnutí ze dne 30. července 1999, č. j. -20, soud nepochybil při výkladu a aplikaci , ve znění pozdějších předpisů, když shledal

vyměření daně z převodu nemovitostí za opodstatněné, stejně jako při použití a interpretaci § 58 odst. 1 a § 109 obchodního zákoníku, které spolu s § 59 vymezují základní jmění společnosti a vklad společníka. Z vyčerpávajícího odůvodnění stížností napadeného rozsudku je nepochybné, že se soud vypořádal se všemi námitkami žalobkyně, obsaženými v žalobě.

Pro výše uvedená zjištění, byl návrh shledán zjevně neopodstatněným a v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. února 2000