Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 506/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele Z. T., zastoupeného JUDr. V.P., advokátem, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 1993, čj. - 9, a rozhodnutí Okresního úřadu v Litoměřicích, okresního pozemkového úřadu, ze dne 13. 7. 1993, čj. 72-2311/3393/92-3628,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel podal návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem podáním ze dne 8. 10. 1999. K výzvě Ústavního soudu ze dne 26. 10. 1999 stěžovatel prostřednictvím svého právního zástupce odstranil nedostatky svého podání, když dne 17. 11. 1999 podal ústavní stížnost proti shora uvedeným rozhodnutím, která došla Ústavnímu soudu dne 19. 11. 1999.

Ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, stanoví, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě šedesáti dnů, která počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje ( ), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. Před účinností , kterým došlo ke změně , o Ústavním soudu, tj. před dnem 11. 5. 1998, bylo možno ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů, která počínala běžet dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytoval.

Z předloženého rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 8. 1993, který je v daném případě oním posledním prostředkem, který zákon k ochraně práva poskytuje, Ústavní soud zjistil, že tento rozsudek je opatřen razítkem právní moci, která podle toho nastala dne 5. 10. 1993.

Lhůta k podání ústavní stížnosti do předmětného rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem uplynula tedy dnem 3. 12. 1993. Ústavní stížnost však byla Ústavnímu soudu zaslána až v roce 1999, tedy po uplynutí téměř šesti let.

Proto Ústavnímu soudu nezbylo než podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení návrh ústavní stížnosti odmítnout, neboť byl podán po lhůtě stanovené zákonem.

Vzhledem k tomu, že návrh ústavní stížnosti byl odmítnut, nebylo možno, v souladu s ustanovením shora citovaného , ani vyhovět žádosti stěžovatele o náhradu nákladů zastoupení v tomto případě před Ústavním soudem.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2000 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu