Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 45/98

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatele F. Š., zastoupeného JUDr. J. S., advokátkou, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 31. 10. 1997, sp. zn.

,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel ve své ústavní stížnosti napadá výše uvedené usnesení Krajského soudu v Hradci Králové, kterým bylo zastaveno řízení proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové o žalobě na přezkoumání zákonnosti jeho rozhodnutí ze dne 19. 6. 1997, čj. FŘ/4096/140/96-Da45. Domáhá se jeho zrušení, jakož i zrušení rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové a rozhodnutí Finančního úřadu v Heřmanově Městci ze dne 24. 9. 1996, čj. 14/96, s tím, že nesprávným posouzením věci Krajským soudem v Hradci Králové byla porušena ústavní práva stěžovatele, obsažená v d a v rozporu s d byl stěžovatel povinen zaplatit poplatek, který zákon již neukládá. Stěžovatel měl zákonem daný nárok na osvobození od notářského poplatku, ale postupem správních orgánů, jakož i soudního orgánu, mu byl tento nárok odňat.

Finanční úřad v Heřmanově Městci rozhodnutím ze dne 24. 9. 1996, čj. 14/96, nevyhověl žádosti stěžovatele ze dne 23. 5. 1996 o prominutí notářského poplatku z darování, vyměřeného pod PV č. 580/95 ve výši Kč 145 520,-- a odvolal se na ustanovení , o správě daní a poplatků, podle něhož do tohoto rozhodnutí není přípustné odvolání. Stěžovatel však přesto odvolání podal a Finanční úřad v Heřmanově Městci dne 6. 11. 1996 rozhodnutím čj. 1/96 jeho odvolání podle písm. ) zamítl s poučením, že do tohoto rozhodnutí je odvolání přípustné. Stěžovatel se odvolal k Finančnímu úřadu v Hradci Králové, které rozhodnutím ze dne 19. 6. 1997 jeho odvolání proti rozhodnutí Finančního úřadu v Heřmanově Městci ze dne 6. 11. 1996 zamítl s tím, že správce daně, jehož rozhodnutí bylo odvoláním napadeno, postupoval v souladu s ustanovením , když konstatoval, že odvolání je nepřípustné, aniž se však blíže k věci vyjádřil.

U Krajského soudu v Hradci Králové podal pak stěžovatel žalobu na přezkoumání zákonnosti rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové ze dne 19. 6. 1997. Usnesením ze dne 31. 10. 1997, čj. - 15, krajský soud řízení zastavil podle ustanovení a podle ustanovení s tím, že napadené rozhodnutí Finančního ředitelství je jednak rozhodnutím procesním (což ostatně nebylo zcela jednoznačné), které je podle citovaného ustanovení z přezkumu vyloučeno, jednak podle , protože rozhodnutí správního orgánu, vydané v posledním stupni, bylo stěžovateli doručeno dne 27. 9. 1996 a žaloba, kterou se domáhal jeho zrušení u soudu, byla předána k poštovní přepravě až dne 28. 7. 1997. Lhůta k podání žaloby uplynula tedy již 27. 11. 1996, její zmeškání nelze prominout a zastavení řízení podle bylo proto namístě.

Ústavní soud při projednávání stížnosti stěžovatele musel přisvědčit správnosti závěrů krajského soudu, že stěžovatel předložil žalobu u krajského soudu k přezkoumání rozhodnutí správce daně opožděně, takže bylo nutno řízení zastavit. Ústavní soud musel proto vyjít z toho, že stěžovatel nevyčerpal řádně všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval a dospěl k závěru, že předmětná ústavní stížnost stěžovatele je ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu, nepřípustná.

Soudce zpravodaj proto mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, návrh odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 2. února 2000 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu