Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 470/99

Ústavní soud rozhodl, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, dne 3. února 2000 v senátě, složném z předsedy JUDr. Vlastimila Ševčíka, soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr.Vladimíra Jurky, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky H., a. s., zastoupené JUDr. R. C., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, ze dne 29. června 1999, č. j. -33, t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka se ústavní stížností domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 29. června 1999, č. j. -33, s tím, že podle jejího přesvědčení soud při přezkoumání rozhodnutí Finančního ředitelství v Hradci Králové č. j. FŘ/5280/120/97-Ti nepostupoval v souladu s , s d, jakož i s odst. l Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Poukázala na obsah platebního výměru č. 970000038, kterým jí byla dodatečně vyměřena daň z příjmu právnických osob za rok 1995, a na obsah svého odvolání, v němž se vyjádřila k jednotlivým finančním částkám, jež ovlivnily výši dodatečné daně, zejména pak k částce, vyplývající z ceny za převod akcií. Jestliže jí bylo v odvolacím řízení vyhověno částečně a daň snížena pouze o 602.700,-Kč, pak mělo dojít k nápravě u soudu - ten však v postupu správce daně neshledal rozpor s platnými předpisy a žalobu zamítl, aniž se zabýval důkazem, který stěžovatelka soudu předložila.

Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle č. 10 y.

Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové č. j. -33 zásah do práv, jichž se stěžovatelka dovolává, shledán nebyl. Jak vyplývá z odůvodnění citovaného rozhodnutí, soud se vypořádal s námitkami stěžovatelky, vznesenými v žalobě proti Finančnímu ředitelství v Hradci Králové, a při přezkumu jeho rozhodnutí pak správně vycházel z ustanovení . Z těchto důvodů byla ústavní stížnost shledána zjevně neopodstatněnou. Pokud stěžovatelka argumentuje Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, tj. absencí plné jurisdikce ve správním soudnictví dle , nutno konstatovat, že označené ustanovení úmluvy na daný případ nedopadá - princip plné jurisdikce totiž nutno aplikovat v souladu s principem koncentrace řízení, přičemž v předmětné věci krajský soud dospěl k závěru, že jak Finanční ředitelství v Hradci Králové tak i správce daně dali žalobkyni dostatečný prostor pro předložení důkazů, čehož však v řízení před těmito orgány nevyužila.

Pro výše uvedené byl návrh v souladu s , ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítnut.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. února 2000