Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 54/98

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci návrhu stěžovatelky M. P., zastoupené JUDr. J. Š., advokátkou, proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 11. 11. 1997, čj. - 63, a rozsudku Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 6. 1995, čj. - 27,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížnost stěžovatelky ze dne 30. 1. 1998, došlá Ústavnímu soudu dne 5. 2. 1998, napadá rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne

11. 11. 1997, čj. - 63, kterým byl změněn rozsudek Okresního soudu v Rakovníku ze dne 15. 6. 1995, čj. - 27, a to tak, že byla zamítnuta žaloba, aby žalovaným bylo uloženo vyklidit a vyklizený žalobkyni odevzdat dům čp. 12 se stavební parcelou č. 120 v katastrálním území L., obec Č., okres Rakovník, nebo že kupní smlouva uzavřená dne 27. 10. 1997 mezi Státním statkem, n. p., R., jako převodcem a žalovanými jako nabyvateli se zrušuje, nebo že žalovaní jsou povinni vydat žalobkyni uvedené nemovitosti. Stěžovatelka má za to, že rozsudky soudů obou stupňů nebylo respektováno její vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Dovozuje, že bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo vlastnit majetek podle věta druhá d a že byl rovněž porušen d, podle něhož se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu, když její žaloba na ochranu vlastnického práva byla zamítnuta, ačkoliv své vlastnické právo dostatečným způsobem prokázala.

Proti napadenému rozsudku Krajského soudu v Praze podala stěžovatelka současně dovolání, jehož přípustnost opřela o ustanovení , když o jejím návrhu na připuštění dovolání nebylo odvolacím soudem rozhodnuto.

Z usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 11. 1999, čj. - 117, Ústavní soud zjistil, že dovolací řízení bylo podle věta druhá zastaveno. Bylo tak rozhodnuto na základě zpětvzetí dovolání stěžovatelky ze dne 26. 1. 1999, které došlo soudu prvního stupně dne 28. 1. 1999.

Ústavní soud při projednávání návrhu stěžovatelky vycházel z toho, že není součástí soustavy obecných soudů a nevykonává přezkumné pravomoci v tom smyslu, že by byl další instancí v systému všeobecného soudnictví. Jeho pravomoc je zaměřena na zjištění, zda napadeným rozhodnutím byla porušena základní práva nebo svobody stěžovatelky zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR.

Ústavní soud při posuzování předloženého návrhu ústavní stížnosti zjistil, že stěžovatelka svou možnost dovolání proti rozsudku odvolacího soudu nevyužila, když, aniž by vyčkala rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, podané dovolání vzala zpět. Ústavní soud tak musel dospět k závěru, že stěžovatelka nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje ve smyslu ustanovení , o Ústavním soudu.

Soudce zpravodaj byl proto nucen považovat návrh ústavní stížnosti za nepřípustný a jako takový jej mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2000 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu