Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 6/2000

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENÍ

Ústavního soudu České republiky

Ústavní soud ve věci ústavní stížnosti P. P., bez právního zastoupení, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. prosince 1999, sp. zn. ,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 4. ledna 2000 byla Ústavnímu soudu doručena, ve lhůtě dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), ústavní stížnost, kterou stěžovatel napadl usnesení Nejvyššího soudu, kterým byl zamítnut jeho návrh na rozpuštění Komunistické strany Čech a Moravy se sídlem Politických vězňů 9, Praha 1.

Stěžovatel se ve svém podání, které hraničilo s podáním hrubě urážlivým ve smyslu zákona, pokusil vylíčit svoji vizi podmínek, za kterých by , o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, měl fungovat, ale které zatím v naší republice nenastaly. Ve svém tvrzení nedemokratického stavu v naší republice se přitom opírá ou ČR (Preambule, a ) a od (Preambule, a ). Uvedl také, že Nejvyšší soud správně posoudil otázku aktivní legitimace, která přísluší pouze vládě ČR, popřípadě prezidentovi ČR.

Z přiloženého usnesení je zřejmé, že právě otázka aktivní legitimace byla rozhodná při posuzování návrhu stěžovatele před Nejvyšším soudem a právě nesplnění podmínky stanovené v , bylo důvodem pro zamítnutí návrhu stěžovatele.

Po prostudování předložených podkladů Ústavní soud, aniž si vyžadoval vyjádření účastníka, popřípadě jiné důkazy, dospěl k závěru, že stěžovatel nebyl pro podání návrhu Nejvyššímu soudu aktivně legitimován a z toho důvodu Nejvyšší soud rozhodl zcela v souladu se zákonem. Nebyl-li zcela nesporně legitimován stěžovatel k podání návrhu, o to spíše není legitimován k podání ústavní stížnosti proti rozhodnutí, které pouze tento fakt konstatovalo a které nikterak nezasahuje do ústavních práv stěžovatele. Ústavnímu soudu proto nezbylo než podání odmítnout dle ustanovení § 43 odst. 1 lit. c) zákona, jako návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 21. ledna 2000

JUDr. Pavel Varvařovský soudce zpravodaj