Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 527/99

Ústavní soud rozhodl dnešního dne soudcem JUDr. Vladimírem Paulem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele České republiky - V. správy, zastoupené V. úřadem pro právní zastupování, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 7. 1998, čj. - 7,

takto:

Návrh ústavní stížnosti se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel - Česká republika - V. správa, za kterého jedná V. úřad pro právní zastupování, napadl ústavní stížností shora citované usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ve věci zaplacení částky Kč

19 601,90. Domnívá se, že napadeným rozhodnutím byla porušena jeho práva podle d, podle Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, podle Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i principy právního státu zakotvené v preambuliy. Navrhuje, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno.

Ústavní soud nejprve zkoumal, zda lze stěžovatele považovat za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti, jelikož A. České republiky není právnickou osobou a má-li jí vzniknout právo či povinnost, je nutné, aby jednal stát svými orgány v. správy. V tomto směru konstatoval, že v daném případě je stranou občanskoprávního sporu, kdy zaujímá postavení právnické osoby (§ 21 obč. zákoníku), za kterou však jedná příslušný orgán státu, a proto disponuje i právem podat ústavní stížnost.

Ústavní soud nezpochybnil aktivní legitimaci subjektu označeného jako "Česká republika - V. správa", jak to ostatně potvrzuje i známá judikatura obecných soudů (srov. č. 241, Soudní judikatura ve věcech správních 7/1998) i samotné rozhodování Ústavního soudu (srov. usnesení

sp. zn.

ze dne 28. 3. 1996 usnesení

sp. zn.

ze dne

4. 2. 1998). Stejnou praxi konstatoval i Nejvyšší soud, který ve svém usnesení ze dne 28. 7. 1999 ve věci sp. zn. - 30, uvedl, že sám jednal a meritorně rozhodoval v řízeních, ve kterých vystupoval účastník, stejně označený jako v tomto návrhu ústavní stížnosti, např. sp. zn. , , , , a v dalších. Protože koordinace postupu obecných soudů a sjednocování výkladů náleží právě Nejvyššímu soudu, neshledal Ústavní soud důvodu, aby se od uvedené praxe odchýlil. Musel však konstatovat, že právě napadené usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, stejně jako na něj navazující usnesení odvolacího soudu, jsou zcela jiného právního názoru.

Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh akceptovat jako ústavní stížnost směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 27. 8. 1998, čj. - 7, které bylo V. úřadu pro právní zastupování doručeno dne 31. 8. 1998.

S ohledem na skutečnost, že podle ustanovení , o Ústavním soudu, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě šedesáti dnů od doručení rozhodnutí (tj. v daném případě do dne 29. 10. 1998), nemohl se Ústavní soud návrhem meritorně zabývat, neboť byl k poštovní přepravě předán až dne 25. 10. 1999. Lhůta k podání ústavní stížnosti, napadající usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5, jak uvedeno, již uplynula a soudci zpravodaji nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. ledna 2000 JUDr. Vladimír Paul

soudce Ústavního soudu