Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 525/99

Ústavní soud ČR rozhodl o návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem navrhovatele F. M., zastoupeného JUDr. P. Č., advokátem, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. , ze dne 18. 9. 1997, usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. , ze dne 29. 10. 1997, usnesení Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. , ze dne 18. 2. 1999, usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. , ze dne 15. 3. 1999 a konečně proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR, sp. zn. , ze dne 19. 8. 1999,

t a k t o :

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatel podal k Ústavnímu soudu ČR návrh, ve kterém brojí především proti rozsudku Okresního soudu v Šumperku, č.j. , ze dne 18. 9. 1997, kterým byl uznán vinným pro trestnou činnost v napadené rozsudku uvedenou, a pro kterou mu byl uložen úhrnný nepodmíněný trest a jeho návrh směřuje i proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka Olomouc, sp. zn. , ze dne 29. 10. 1997, kterým bylo zamítnuto jeho odvolání. Dále svým návrhem brojí proti usnesení Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. , ze dne 18. 2. 1999, kterým byl zamítnut jeho návrh na povolení obnovy řízení ve věci Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. a také proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, sp. zn. , ze dne 15. 3. 1999, kterým byla jeho stížnost proti uvedenému usnesení zamítnuta. Konečně navrhovatel napadl i rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ČR, sp. zn. , ze dne 19. 8. 1999, jímž byl odložen podnět navrhovatele ke stížnosti pro porušení zákona s tím, že stran rozsudku Okresního soudu v Šumperku, sp. zn. , důvody k podání stížnosti pro porušení zákona ve smyslu § 266 odst. 1, 2 trestního řádu shledány nebyly.

Podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje (), a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti. S ohledem na uvedené je na tomto místě zapotřebí uvést, že rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , ze dne 29. 10. 1997, bylo navrhovateli doručeno dne 19. 11. 1997 a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě , sp. zn. , ze dne 15. 3. 1999 mu bylo doručeno dne 24. 3. 1999. Tyto skutečnosti nepochybně plynou z obsahu uvedených spisů, které si také Ústavní soud vyžádal. Stejně tak je ovšem zřejmé, že návrh na zrušení uvedených rozhodnutí byl podán dne 26. 10. 1999, tedy po lhůtě stanovené pro jeho podání . Co se týče stížnosti pro porušení zákona je na místě zdůraznit, že jde o mimořádný opravný prostředek a podnět pro podání stížnosti pro porušení zákona tak opravným prostředkem ani z hlediska není. Z hlediska trestního práva procesního je možno ho považovat toliko za informaci subjektům, oprávněným k podání stížnosti pro porušení zákona, které nezakládá zákonem stanovené právní důsledky (tedy nemá vliv na běh lhůty k podání ústavní stížnosti dle zákona, o Ústavním soudu). Je tudíž věcí k podání stížnosti pro porušení zákona oprávněného subjektu, zda a jakou formou oznámí navrhovateli, jak z hlediska podnětu věc posoudil (v dané věci tak učinilo Ministerstvo spravedlnosti ČR svým vyjádřením ze dne 19. 8. 1999, sp. zn. ). Podle d se každý může domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Z uvedeného lze dovodit, že svého práva na přezkoumání soudního rozhodnutí se navrhovatel může domáhat jenom v daném případě v trestním řádu stanoveným postupem. Bylo uvedeno, že podnět ke stížnosti pro porušení zákona trestní řád k takovému "stanovenému postupu" nezařazuje (tak i rozh. Ústavního soudu ČR,

sp. zn.

).

Vzhledem k již uvedeným skutečnostem tak Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zák. o Ústavním soudu, odmítnout.

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. ledna 2000