Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 399/99

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání v senátu složeném z předsedy senátu JUDr. Vlastimila Ševčíka a soudců JUDr. Pavla Holländera a JUDr. Vladimíra Jurky o návrhu navrhovatelky H. H., zastoupené JUDr. L. B., advokátem, na zrušení rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 1999, čj. -12,

t a k t o :

N á v r h s e o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í

Navrhovatelka podala dne 12. 8. 1999 návrh, který byl Ústavnímu soudu doručen dne 16. 8. 1999. V předmětném návrhu brojila proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 14. 6. 1999, čj. -12, s tvrzením, že jím byla porušena její základní práva.

Ústavní soud si vyžádal spis Obvodního soudu pro Prahu 1, sp.zn. , spis Obvodního úřadu městské části Praha 1, sp.zn. R 2571/97, a z nich zjistil, že dne 12. 2. 1998 vydal správní odbor Obvodního úřadu městské části Praha 1 rozhodnutí, čj. R 2571/97, kterým bylo rozhodnuto o tom, že navrhovatelka se dopustila přestupků podle písmena b) a g) , spočívajících v rušení nočního klidu, neoprávněném zabrání veřejného prostranství a v přestupku proti právu shromažďovacímu podle , a byla jí uložena pokuta ve výši 15.000,- Kč.

Proti tomuto rozhodnutí podala navrhovatelka odvolání, o kterém rozhodl Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravy dne 25. 5. 1998, pod čj. R4/6981/98/JK/55 tak, že rozhodnutí částečně zrušil v bodech týkajících se přestupku podle písmeno b) a podle Rozhodnutí, týkající se přestupku podle písmeno g) , potvrdil. Současně snížil uloženou pokutu na 7.500 Kč.

Toto rozhodnutí napadla navrhovatelka žalobou, v níž namítala, že se uvedeného přestupku nedopustila a že v jejím případě zneužil obecní úřad pravomoci, aby prosadil soukromé zájmy na oprávněnosti výpovědi z nájmu nebytových prostor.

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 14. 6. 1999, čj. -12, žalobu zamítl. V odůvodnění uvedl, že neshledal, že by napadeným rozhodnutím byl porušen zákon.

Rozhodnutí soudu napadla navrhovatelka ústavní stížností, v níž opakovala argumenty uvedené v žalobě, s tvrzením, že tímto rozhodnutím, jakož i zásahy orgánů veřejné moci, je neustále porušováno její základní právo dané a d (dále jen "").

Obvodní soud pro Prahu 1, jako účastník řízení, odkázal v přípisu ze dne 1. 10. 1999 na odůvodnění napadeného rozsudku.

Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravy, jako vedlejší účastník řízení ve svém vyjádření ze dne 28. 9. 1999 poukázal na to, že správnost proběhlého přestupkového řízení prokázalo i rozhodnutí Ministerstva dopravy a spojů ČR v řízení mimo odvolání podle .

Návrh není důvodný.

Na tomto místě je třeba uvést, že Ústavní soud ČR je si vědom skutečnosti, že není vrcholem soustavy obecných soudů (, y ČR). Nemůže proto na sebe atrahovat právo přezkumného dohledu nad jejich činností. To ovšem jen potud, pokud tyto soudy ve své činnosti postupují ve shodě s obsahem hlavy pátéy a pokud napadeným rozhodnutím nebylo porušeno základní právo nebo svoboda zaručené ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y ČR. Z obsahu stížnosti vyplývá, že navrhovatelka se domáhá v plném rozsahu přezkoumání rozhodnutí napadeného ústavní stížností a tak, jako by Ústavní soud byl dalším stupněm v hierarchii obecných soudů. Argumenty, ve stížnosti uvedené, jen opakují argumenty, kterými se zabýval obecný soud a s nimiž se v odůvodnění řádně vypořádal.

Čl. 26 odst. 1y dává každém právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu, jakož i právo podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost. Podle přesvědčení Ústavního soudu v souzeném případě nikdo (tím méně obecný soud) nijak navrhovatelce nebránil v tom, aby podnikala ve vymezených prostorách. Bylo jí vytýkáno, že neoprávněně zabrala po určitou dobu pro podnikání veřejnou komunikaci. Její vztahy s orgány veřejné správy před touto událostí nebyly předmětem řízení, tím bylo pouze napadené rozhodnutí o uložení pokuty, soud se jimi tudíž nemohl zabývat. Postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními (v řízení podle části páté hlavy druhé), kdy přezkoumal zákonnost napadeného rozhodnutí za podmínek stanovených uvedeným právním předpisem. Ze stanovených podmínek nevybočil, respektoval příslušná zákonná ustanovení. Za dané situace nelze takto napadené rozhodnutí označit za protiústavní i s poukazem na zjišťovaný a zjištěný skutkový děj a z něj vyvozené právní závěry. Neporušil tedy svým postupem právo každého na soudní a jinou právní ochranu, dané y, když navrhovatelce byl umožněn přístup k soudu, který také o věci jednal s rozhodl respektujíc příslušné procesní předpisy.

S poukazem na uvedené tak Ústavnímu soudu nezbylo než návrh podle písmeno a) , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný, odmítnout.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. ledna 2000

JUDr. Vlastimil Ševčík

předseda senátu