Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 363/99

ČESKÁ REPUBLIKA

USNESENI

Ústavního soudu České republiky

Ústavni soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti J. R., zastoupeného JUDr. J. S., proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. ,

t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatel domáhal zrušeni usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 3. 5. 1999, sp. zn. , jímž bylo jako nedůvodné zamítnuto jeho odvolání proti rozsudku Okresního soudu v Kroměříži ze dne 17. 12. 1998, sp. zn. . Tímto rozsudkem byl stěžovatel uznán vinným trestnými činy ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1, odst. 2 tr. z. a neposkytnuti pomoci podle § 208 tr. z. a byl mu uložen trest odnětí svobody v trváni dvou roků se zařazením do věznice s dohledem, dále trest zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení všech motorových vozidel na dobu pěti let a uložena povinnost k náhradě škody jednak Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a poškozené S. E.

1

Podle názoru stěžovatele jsou shora uvedená rozhodnutí v rozporu s y a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolů č. 3, 5 a 8 (dále jen "Úmluva") a d (dále jen " ").

Věcným obsahem ústavní stížnosti je námitka nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci a nesprávné hodnocení provedených důkazů, čímž bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces.

Podle zjištění obou obecných soudů stěžovatel dne 24. 4. 1998 kolem 20,45 hod v Kroměříži v prostoru ulice N. jako řidič osobního motorového vozidla Škoda 105 za snížené viditelnosti po požití alkoholických nápojů po projetí vyvýšeného nechráněného železničního přejezdu srazil při pravém okraji vozovky jdoucí chodkyni S. E. a způsobil jí v důsledku nárazu do čelního skla automobilu četnější vážná zranění s následnou hospitalizací do 27. 5. 1998 s předpokladem další dlouhodobé léčby bez možnosti vyloučení trvalých následků.

Dne 12. 1. 2000 obdržel Ústavní soud od právního zástupce stěžovatele doplnění ústavní stížnosti znaleckým posudkem Ing. J. V.. Podle ustálené judikatury Ústavního soudu není ústavní soud součástí soustavy obecných soudů a v zásadě mu tedy nepřísluší přehodnocovat důkazy těmito soudy provedené, to vše za situace, kdy ústavní soud nezjistí porušení ústavnosti ze strany orgánů veřejné moci.

Soud prvního stupně provedl veškeré dostupné dokazování. Vyslechl všechny navržené svědky, provedl důkaz znaleckým posudkem a vyšetřovacím pokusem za okolností obdobných, jaké byly v době nehody. Provedené dokazováni hodnotil ve smyslu ustanovení § 2 odst. 6 tr. ř. podle svého vnitřního přesvědčení založeného na pečlivém zvážení všech okolností případu jednotlivě i v jejich souhrnu. S rozpory ve výpovědích svědků (nebyly podstatné) se náležitě vypořádal. Z provedeného hodnocení dovodil zákonu odpovídající závěry pro výrok o vině a trestu u stěžovatele. Soud druhého stupně se s těmito závěry ztotožnil.

Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činnosti obecných soudů. Do rozhodovací činnosti

2

obecných soudů je ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y.

Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících orgánů došlo k porušení hmotněprávních či procesněprávních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.

Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen y, Úmluvy nebo y.

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

Vojtěch Cepl předseda senátu ÚS

V Brně dne 19. ledna 2000

3