Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 399/99

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání soudcem zpravodajem JUDr. Antonínem Procházkou ve věci ústavní stížnosti 1) J. K., 2) L. J., 3) F. K., 4) P. T., zastoupených JUDr. M. S., proti rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 1999, č. j. -248, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 1998, č. j. , t a k t o :

Ú s t a v n í s t í ž n o s t s e o d m í t á.

O d ů v o d n ě n í :

Návrhem, který byl doručen Ústavnímu soudu dne 6. 8. 1999, se stěžovatel domáhá zrušení usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 5. 1999, sp. zn. -248, a rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 1998, sp. zn. .

Tento návrh doplnil stěžovatel doplňujícími podáními ze dne 16. 11. 1999, 19.11. 1999 a ze dne 23. 11. 1999.

Z napadeného usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. května 1999, č. j. -248, vyplývá, že Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací po přezkoumání věci ve smyslu ustanovení dospěl k závěru, že dovolání žalobců směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není dovolání, jako mimořádný opravný prostředek, přípustné. Proto toto dovolání, aniž by se mohl věcí dále zabývat podle ustanovení , věty prvé a , odmítl.

Dovolání stěžovatele směřovalo proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 1998, sp. zn. .

Podle ustálené judikatury Ústavního soudu v případě, že dovolání nepřipouští, měla být současně s dovoláním podána ústavní stížnost proti rozsudku krajského soudu, aby se zamezilo ztrátě lhůty. To se v projednávaném případě nestalo.

Takové podání však stěžovatel učinil v jiném návrhu. Toto podání bylo projednáno Ústavním soudem pod

sp. zn.

. Podle nálezu Ústavního soudu ze dne 30. listopadu 1999

sp. zn.

bylo této ústavní stížnosti zcela vyhověno a rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 14. 9. 1998 sp. zn. byl zrušen.

Ústavní soud byl proto nucen soudcem zpravodajem mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, odmítnout, a to jako návrh nepřípustný ( cit. zákona - překážka rei iudicatae).

Napadené usnesení Nejvyššího soudu ČR se netýká merita věci, nýbrž její procesní stránky, které pro výše uvedené rozhodnutí Ústavního soudu je irelevantní a na další řízení ve věci je bez vlivu.

Dovolání představuje opravný prostředek proti konečnému rozhodnutí odvolacího soudu a bez něho je nemyslitelné. Nemůže být samo o sobě. Zrušením rozsudku, z něhož dovolání vycházelo, ztrácí dovolání vlastní smysl, neboť vytýkané vady mohou býti při novém řízení u odvolacího orgánu uplatněny znovu. Odmítnutí dovolání Nejvyšším soudem nepředstavuje res iudicata ve vztahu na tento rozsudek.

P o u č e n í : Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Antonín Procházka

soudce Ústavního soudu

V Brně dne 10. ledna 2000