Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 240/99

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Cepla a soudců JUDr. Vladimíra Paula a JUDr. Antonína Procházky ve věci ústavní stížnosti, 1) J. A., 2) K. K., zastoupených JUDr. D. K., proti, postupu Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou, t a k t o:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání návrh bez přítomnosti účastníků odmítl podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Oba stěžovatelé podali společnou ústavní stížnost, která došla Ústavnímu soudu dne 14. 5. 1999, v níž tvrdí, že v jejich trestní věci došlo k porušení jejich základních lidských práv podle a d (dále jen " ") postupem Okresního soudu ve Žďáře nad Sázavou, který nerozhodl o jejich žádosti o propuštění z vazby spojené s nabídkou peněžité záruky.

Stěžovatel J. A. pak v dalších podáních ze dne 25. 6. 1999, ze dne 9. 8. 1999 a ze dne 8. 9. 1999 brojí proti postupu, který podle jeho názoru je nezákonný a obviňuje vyšetřovatele kpt. K., npor. Mgr. K. a plk. JUDr. S., jakož i Okresní státní zastupitelství ve Žďáře nad Sázavou a Okresní soud ve Žďáře nad Sázavou, že všichni porušují zákon, jeden kryje druhého a nereagují na stížnosti a podněty k trestnímu stíhání obou výše jmenovaných vyšetřovatelů.

Stížnosti jsou doplněny dvěma přípisy od každého z obou stěžovatelů, jakož i kopiemi korespondence jednak od okresního soudu stěžovatelům a jednak mezi okresním soudem a Ministerstvem spravedlnosti ČR. Předmětem této korespondence je nakládání se šperky a peněžní hotovostí, které byly u stěžovatelů zajištěny.

V tomto směru rozhodoval Ústavní soud v jiné ústavní stížnosti obou stěžovatelů pod

sp. zn.

tak, že stížnost byla odmítnuta.

Ústavní soud si vyžádal trestní spis stěžovatelů sp. zn. Okresního soudu ve Žďáře n. Sázavou a z něho zjistil:

V průběhu řízení bylo neprodleně rozhodováno o opakovaných žádostech obou stěžovatelů o propuštění z vazby spojených tu s písemným slibem, tu s nabídkou záruky ve smyslu ustanovení § 73 tr. ř. a o stížnostech stěžovatelů proti zamítavým usnesením. Spis byl opakovaně předkládán krajskému soudu a konečně i Ústavnímu soudu. Předsedkyně senátu a předseda okresního soudu se vyjadřovali o postupu v předmětné trestní věci ministerstvu spravedlnosti i prezidentské kanceláři. Obsahem spisu jsou i žádosti orgánů policie o dodání k výslechu v jiné majetkové trestní věci stěžovatele K. K. a dalšího spolupachatele, jehož věc byla posléze vyloučena k samostatnému projednání a rozhodnutí. Hlavní líčení muselo být pro dlouhodobější onemocnění předsedkyně senátu odročeno, takže trestní věc obou stěžovatelů dosud u soudu projednána a rozhodnuta nebyla. Mnohočetné žádosti a stížnosti obou stěžovatelů měly na průběh dosavadního trestního řízení vliv v tom směru, že vyřízení jedné stížnosti bránilo vyřízení druhé, a tak měly celkový záporný vliv na možnost rozhodnutí ve věci.

V ústavní stížnosti vytýkaná nečinnost ohledně rozhodnutí o žádosti o propuštění z vazby spojená s návrhem na přijetí peněžité je zjevně neopodstatněná.

Podle obsahu výše uvedeného trestního spisu byly žádosti podány dne 17. 2. 1999 u stěžovatele K. K. a dne 19. 2. 1999 u stěžovatele J. A. Okresní soud podle shora uvedených možností neprodleně provedl šetření ve smyslu ustanovení § 73 a) odst. 1, 2 tr. ř., stanovil výši peněžité záruky a po jejím složení u stěžovatele J. A. jej propustil na svobodu dnem 16. 8. 1999 v 12,15 hod. U stěžovatele K. K. ke složení peněžité záruky nedošlo a jeho žádost byla proto usnesením ze dne 6. 8. 1999 (na č. l. 495 spisu) zamítnuta a stěžovatel ponechán nadále ve vazbě. Stížnost podána nebyla.

Ústavní soud není součástí obecné soudní soustavy a nepřísluší mu právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byly-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušeny základní práva a svobody chráněné ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle y.

Ústavní soud neshledal, že by v činnosti jednajících orgánů došlo k porušení hmotněprávních či procesněprávních předpisů, které by měly za následek porušení ústavně zaručených práv nebo svobod.

U žádného z obou stěžovatelů nebyla základní lidská práva žádným způsobem dotčena a v jejich trestní věci bylo postupováno s největšími ohledy za šetření příslušných ustanovení trestního řádu.

Ústavní soud při shrnutí výše uvedených skutečností neshledal, že by ze strany jednajících orgánů byl porušen a y.

Na základě výše uvedených skutečností byl nucen Ústavní soud podanou ústavní stížnost odmítnout pro její zjevnou neopodstatněnost.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

JUDr. Vojtěch Cepl

předseda senátu ÚS

V Brně dne 10. ledna 2000