Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3147/09

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. T., zastoupeného JUDr. Kateřinou Tomkovou, advokátkou se sídlem Brno, Lesnická 52, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2009 č. j. -104, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí soudu v jeho občanskoprávní věci s tím, že jím bylo porušeno jeho základní právo na projednání věci nezávislým a nestranným soudem a právo na náhradu škody způsobené nezákonným postupem státního orgánu, zakotvené v článku 36 d. Současně stěžovatel navrhl, aby mu byla přiznána úhrada nákladů advokátního zastoupení v řízení před Ústavním soudem ve výši 3 570 Kč.

Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že napadeným usnesením Městský soud v Praze zastavil řízení o ochranu osobnosti dle ustanovení a 3 , o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, neboť stěžovatel (žalobce) nezaplatil soudní poplatek; na základě ustanovení , věty druhé, nebylo usnesení odůvodněno.

Stěžovatel namítal, že z obsahu spisu není patrno, na podkladě jakých skutečností soud rozhodl, protože v něm absentuje výzva, jíž by jej vyzval k zaplacení soudního poplatku; ve spise je založena toliko výzva adresovaná společnosti G&C Pacific, a. s. "a spol.", jejíž nárok z titulu ochrany dobré pověsti právnické osoby však byl dříve vyloučen k samostatnému řízení. Stěžovatel dodává, že v jeho věci rovněž přichází v úvahu osvobození od soudních poplatků podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. g) zákona o soudních poplatcích.

Ústavní stížnost představuje procesní prostředek určený k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod [ písm. d) y]; k tomu, aby však byla způsobilá věcného projednání, je zapotřebí splnit formální i obsahové podmínky, jež jsou zakotveny především v ustanovení a násl. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Tak tomu je v projednávané věci.

Podle je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Procesními prostředky, které zákon k ochraně práva poskytuje, se ve smyslu citovaného zákona rozumí řádné opravné prostředky, mimořádné opravné prostředky (s výjimkou výše uvedenou a návrhu na obnovu řízení) a jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Ústavní stížnost tudíž vychází z tzv. principu subsidiarity, tj. je nástrojem ochrany základních práv, jenž nastupuje až po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práva, uplatnitelných v systému orgánů veřejné moci, pojímaného též z hlediska jejich instanční hierarchie. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, v rozsahu omezeném, jak bylo výše řečeno, jen na hlediska ústavnosti.

Stěžovatel ve své věci evidentně disponuje opravným prostředkem k ochraně svých práv, jmenovitě odvoláním ve smyslu ustanovení a násl. ; o tom sice soudem prvního stupně nebyl poučen ("poučení" v napadeném rozhodnutí zcela absentuje), jediným důsledkem toho ovšem je, že stěžovateli ve vztahu ke lhůtě k podání odvolání svědčí dobrodiní ustanovení

Platí tedy i zde, že nepodal-li stěžovatel odvolání, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje, a uplatní se zásady, které byly výše vyloženy, a jež reflektuje rovněž citované ustanovení .

Ústavní stížnost je tudíž ve smyslu nepřípustná, a proto ji Ústavní soud podle téhož zákona odmítl.

Okolnost, že ústavní stížnost byla odmítnuta, překáží tomu, aby bylo stěžovateli vyhověno v návrhu podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2009

Vladimír Kůrka v. r.

soudce zpravodaj