Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 3104/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 17. prosince 2009 o ústavní stížnosti P. Ch., zastoupeného JUDr. Romanou Lužnou, advokátkou se sídlem v Brně, Heinrichova 16, proti rozsudku Městského soudu v Brně sp. zn. ze dne 5. 11. 2004, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práva na soudní ochranu ( a násl. d), v záhlaví označené rozhodnutí soudu I. stupně, vydané v jeho občanskoprávní věci, které, jak tvrdí, mu po jeho vydání nebylo řádně doručeno, převzal jej teprve 6. 10. 2009 poté, co se o jeho existenci dověděl v souvislosti s nařízením exekuce. Porušení svých ústavně zaručených práv spatřuje v podstatě v tom, že napadené rozhodnutí - rozsudek pro zmeškání - bylo vydáno, aniž byly dány podmínky pro jeho vydání ( ), neboť jak tvrdí, předvolání k jednání, u něhož byl napadený rozsudek vynesen, mu nebylo řádně doručeno.

Předtím, než se začne zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, musí Ústavní soud zkoumat, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady jeho věcného projednání a zkoumá tak mimo jiné i jeho přípustnost.

Podle ustanovení , ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje ( , ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení ( , ve znění pozdějších předpisů). V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná (srov. nález ve věci

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 19, č. 111).

Z obsahu ústavní stížnosti plyne, že stěžovatel proti rozhodnutí Městského soudu v Brně shora označenému odvolání, poté, co se o jeho existenci dověděl, nepodal. Za tohoto stavu třeba učinit závěr, že nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytuje ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů) a jeho ústavní stížnost je tak nepřípustná. Pokud se stěžovatel dovolává rozhodnutí Ústavního soudu

sp. zn.

a

, třeba pro úplnost dodat, že odkaz na tato rozhodnutí není případný, neboť v uvedených věcech se jednalo o skutkově odlišnou situaci (stěžovatelé v označených věcech byli v řízení před obecnými soudy zastoupeni opatrovníky, aniž pro to byly splněny zákonné předpoklady).

Ústavní stížnost byla proto bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítnuta podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. prosince 2009

Pavel Holländer

soudce zpravodaj