Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2903/09

Ústavní soud rozhodl v právní věci navrhovatele J. B., o návrhu na odmítnutí podpisu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské Unii a Smlouvu o založení Evropského společenství, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatel se svým podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 11. listopadu 2009 a označeným jako ústavní stížnost proti podpisu Lisabonské smlouvy (dále též "Smlouva"), domáhá rozhodnutí, kterým by Ústavní soud odmítl podpis Lisabonské smlouvy pro její hrubé rozpory sy,d a zákony. Navrhovatel je přesvědčen, že její podpis směřuje proti trvalému zachování ústavního pořádku, neboť Smlouva již nyní jednoznačně popírá a potírá nedotknutelné hodnoty národních zájmů České republiky, jejího lidu a národů, občanů a obyvatel.

Soudce zpravodaj, tak jako v jiných případech, se nejprve zabýval tím, zda jsou splněny předpoklady přezkumu obsahu návrhu ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""). Dospěl k závěru, že tomu tak není.

Ústavní soud je dle článku 83y soudním orgánem ochrany ústavnosti. Při výkonu svých kompetencí musí respektovat jeden ze základních principů právního státu, zakotvený v článku 2 odst. 3y a v článku 2 odst. 2y, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech a v mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který stanoví zákon. Ústavní soud má tedy přesně vymezenou pravomoc a působnost, které nemůže překročit.

Z obsahu podání navrhovatele, v němž je tvrzeno, že Lisabonská smlouva je v rozporu su, a tudíž i její podpis směřuje proti trvalému zachování ústavního pořádku, je zřejmé, že návrh sleduje iniciovat přezkum Lisabonské smlouvy ve stádiu, kdy již byla ratifikována. K takovému přezkumu však není Ústavní soud oprávněn, neboť mu to ani neumožňují (srov. Filip, Holländer, Šimíček: , komentář, 2. vydání 2007, str. 458).

Ústavní soud je ve smyslu y oprávněn rozhodovat toliko o souladu mezinárodní smlouvy podle a a y s ústavním pořádkem před její ratifikací. Tento zvláštní typ řízení před Ústavním soudem je podrobně upraven ve druhém oddíle druhé hlavy . Ustanovení - d) tohoto zákona podává výčet subjektů aktivně legitimovaných k podání takového návrhu, přičemž jde bezpochyby o výčet taxativní. V závislosti na aktuální fázi ratifikačního procesu jsou to buď komora Parlamentu nebo skupina nejméně 41 poslanců či skupina nejméně 17 senátorů, anebo prezident republiky. Fyzické či právnické osoby obecně do okruhu takto privilegovaných subjektů nepatří. Navrhovatel by tedy nemohl být se svým návrhem úspěšný ani v případě, že by jím hodlal iniciovat řízení o přezkoumání Lisabonské smlouvy ve smyslu y.

Pouze nad rámec výše uvedeného Ústavní soud připomíná, že k návrhu skupiny senátorů Senátu Parlamentu České republiky, podaného podle y, soulad Lisabonské smlouvy s ústavním pořádkem posuzoval, přičemž neshledal, že by Smlouva a její ratifikace byla v rozporu s ústavním pořádkem České republiky (viz nález ze dne 3. 11. 2009, publ. pod č. 387/2009 Sb.).

Za této situace Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh dle ustanovení odmítnout jako návrh, k jehož projednání není příslušný.

Za uvedených okolností považoval Ústavní soud již za nadbytečné navrhovatele vyzývat k odstranění vad návrhu (ve smyslu až 31 ).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 1. prosince 2009

Stanislav Balík , v. r.

soudce zpravodaj