Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 3035/08

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelky V. M., podnikající pod jménem V. M. - CARO, se sídlem v Praze 6, Pelikánova 6, zastoupené JUDr. Janou Kopáčkovou, advokátkou se sídlem v Praze, Štefánikova 65, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 22. 10. 2008 č. j. -182, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 10. 12. 2008, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího soudu, jímž měla být porušena její ústavní práva garantovaná čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Vzhledem k tomu, že návrh nesplňoval náležitosti dle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), Ústavní soud poučil stěžovatelku o povinnosti účastníka být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, a to včetně vlastního sepsání návrhu, a vyzval ji k odstranění vad podání ve lhůtě 15 dnů od doručení. Zároveň ji upozornil na následky, jež plynou z ustanovení . Výzva byla stěžovatelce doručena oproti podpisu dne 5. 2. 2009.

Dne 18. 2. 2009 byl Ústavnímu soudu doručeno podání stěžovatelky, v němž žádala o prodloužení lhůty k odstranění vytýkaných vad svého návrhu, a to o jeden měsíc, z důvodu své pracovní neschopnosti (doložené kopií o dočasné pracovní neschopnosti).

Přípisem ze dne 24. 2. 2009 byla Ústavním soudem lhůta dodatečně prodloužena s konečnou platností o dalších 14 dnů s tím, že tato lhůta počne běžet dnem doručení (dle potvrzení o doručení 4. 3. 2009). Stěžovatelka byla opětovně poučena, že pokud v této lhůtě Ústavnímu soudu nedojde řádná ústavní stížnost, jíž budou vady jejího návrhu odstraněny, bude její návrh odmítnut.

Právní zástupkyně stěžovatelky ve stanovené lhůtě zaslala Ústavnímu soudu plnou moc, udělenou jí stěžovatelkou dne 16. 3. 2009, a v podání pouze uvedla, že předkládá doplnění náležitostí ústavní stížnosti své klientky a jejím jménem žádá o odklad vykonatelnosti ústavní stížností napadeného rozhodnutí. Přílohou tohoto podání však učinila pouze původní návrh stěžovatelky, včetně datace ze dne 8. 12. 2008 a podpisu a razítka stěžovatelky, a to aniž by podání fakticky nahradila nebo doplnila jako její právní zástupce.

Podle ustanovení , musí být fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.

Povinnost právního zastoupení se týká celého řízení před Ústavním soudem. Musí tedy být splněna již v době podání návrhu a s ohledem na smysl uvedeného institutu se vztahuje především na vlastní sepsání návrhu, a nemůže být proto identifikována s pouhým předložením plné moci. Ústavní soud v rozhodnutích

sp. zn.

či

sp. zn.

uvedl, že právě sepis návrhu je "základním úkolem advokáta, jehož účast má jednak vyloučit bezpředmětná podání a chránit občany před zbytečnými vydáními, jednak má vést k tomu, aby již v podání byly kvalifikovaně a srozumitelně vyhodnoceny skutečnosti vedoucí k porušení ústavnosti, a to za dodržení zákonem předepsaných náležitostí", a dále dodal, že "Ústavní soud je vázán zákonem a nemůže se spokojit toliko s formálním zastoupením stěžovatele advokátem, aniž by takový advokát v řízení účinně vystupoval".

Ze spisového materiálu je zřejmé, že stěžovatelka v době sepsání ústavní stížnosti (8. 12. 2008) nebyla zastoupena dle . Ani ze samotné ústavní stížnosti není zřejmé, že by byla sepsána advokátem. V záhlaví je jako navrhovatel označena stěžovatelka bez uvedení právního zástupce. Ústavní stížnost je podepsána pouze stěžovatelkou. Tvrzením právní zástupkyně stěžovatelky, že předkládá doplnění náležitostí ústavní stížnosti klientky, nebyla vytknutá vada návrhu odstraněna, neboť z ničeho nevyplývá, že by byla stěžovatelka v době jeho sepisu právně zastoupena (viz usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

, usnesení

sp. zn.

, Sbírka nálezů a usnesení ÚS, sv. 10, str. 377, usnesení

sp. zn.

, či usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

a další).

Z uvedených důvodů proto Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení odmítnout, neboť stěžovatelka neodstranila vady podání ve lhůtě k tomu určené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není přípustné odvolání.

V Brně dne 3. prosince 2009

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj