Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2152/09

Ústavní soud rozhodl dne 7. prosince 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatelů 1) R. Ch., 2) Ing. M. Z. a 3) Ing. T. K., zastoupených JUDr. Petrem Kužvartem, advokátem se sídlem v Praze 4, Za Zelenou liškou 967/2b, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 6. 2009 č. j. -93, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše citovaného rozsudku s tím, že se rozhodnutím, kterým byl zamítnut jejich návrh na zrušení opatření obecné povahy, vydaného Magistrátem Hlavního města Prahy, cítí dotčeni v právech zakotvených v a , jakož i v a 2 d. Poukázali na průběh správního řízení týkajícího se úpravy směrné části územního plánu sídelního útvaru Hlavního města Prahy (č. U 0646/2008), když dle jejich přesvědčení byli při něm zkráceni ve svých procesních právech - nebyli informováni o návrhu opatření obecné povahy, neměli tak možnost podávat k němu připomínky, čímž byli znevýhodněni vůči osobě, jež podnět k úpravě směrné části územního plánu podávala, tj. vůči investorovi. Proto se obrátili na Nejvyšší správní soud s návrhem na zrušení předmětného opatření, ten však návrh zamítl, aniž se zabýval konkrétními dopady, jež úprava může mít na jejich práva, a vycházel z právního názoru, podle něhož se otázkou zákonnosti procedury přijetí opatření obecné povahy může zabývat teprve v případě, že nepochybně vydáním opatření obecné povahy došlo k zásahu do jejich práv hmotných.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, zjištěn nebyl. Nejvyšší správní soud návrh projednal, všemi uplatněnými námitkami se zabýval a v odůvodnění rozhodnutí, jímž byl opodstatněně zamítnut, se s nimi vypořádal. S odvoláním na svou judikaturu, jakož i na judikaturu Ústavního soudu, zejména vyložil, proč stěžovatele považuje za osoby s aktivní procesní legitimací k podání návrhu na projednání věci, když předmětná změna části územního plánu, která obsahuje změnu směrných regulativů týkajících se využití území, má materiální prvky a nelze vyloučit, že je způsobilá zasáhnout do práv účastníků, i když jejich nemovitosti nesousedí s pozemky, na nichž má být dle územního plánu provedena výstavba. Dále vyložil své závěry o tom, že navrhovatelé nejsou věcně legitimováni k podání návrhu na zrušení předmětného opatření - změnou směrné části územního plánu nejsou dotčeni na svých hmotných právech, když záměr k provedení výstavby "Obytného souboru Trojmezí" nemá dosud konkrétní podobu - tu bude možno posoudit až po předložení projektové dokumentace ve fázi stavebního řízení a poté i posoudit, zda v jeho průběhu budou mít navrhovatelé postavení účastníků dle § 85 odst. 2 písm. b) stavebního zákona, k jejichž dotčení na hmotných právech realizací záměru by došlo. Na přiléhavé a vyčerpávající odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2009

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu