Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 3138/09

Ústavní soud rozhodl dne 10. prosince 2009 o ústavní stížnosti J. P., zastoupeného JUDr. Janem Svatoplukem Bílým, advokátem, AK se sídlem Jihlavská 823/78, 140 00 Praha 4, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. a rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 3. 2009 sp. zn. takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podanou ústavní stížností se stěžovatel s tvrzením o porušení svých práv ústavně zaručených v d domáhal zrušení shora označeného rozsudku a usnesení o zamítnutí jeho odvolání do citovaného rozsudku. V ústavní stížnosti stěžovatel namítl porušení pravidel spravedlivého procesu a práv obhajoby, poukázal na to, že v řízení byly hodnoceny důkazy předložené obžalobou, které hovořily v jeho neprospěch, zatímco důkazem předloženým obhajobou (znaleckým posudkem znalce T.) se soud náležitě nezabýval. Stěžovatel zpochybnil kvalitu znaleckého posudku z oboru dopravy zpracovaného znalcem S., o který se opírala obžaloba, a vytkl orgánům činným v trestním řízení, že při objasňování všech skutečností nevzaly v úvahu riskantní jízdu poškozeného, který svým chováním přinutil ostatní účastníky silničního provozu k náhlé změně rychlosti vozidel, čímž došlo k dopravní nehodě. Stěžovatel rovněž navrhl, aby Ústavní soud jeho věc odňal Okresnímu soudu v Trutnově a přikázal ji soudu jinému.

Z ústavní stížnosti jakož i příloh k ní připojených vyplynulo, že stěžovatel byl rozsudkem Okresního soudu v Trutnově ze dne 23. 3. 2009 sp. zn. uznán pro skutek popsaný v rozsudečném výroku vinným trestným činem ublížení na zdraví podle § 224 odst. 1 tr. zákona, za což byl odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku; výkon trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Odvolání stěžovatele Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 26. 5. 2009 sp. zn. zamítl.

Ústavní soud nepřehlédl, že ústavní stížnost směřovala pouze proti rozhodnutím soudu prvního a druhého stupně, přestože řízení bylo završeno až usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2009 sp. zn. o odmítnutí dovolání podle ustanovení § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu, tedy pro jeho zjevnou neopodstatněnost. Po uvážení této skutečnosti a s odkazem na svoji judikaturu (srov. usnesení

sp. zn.

, publ. in Sb. n. u., sv. 7, str. 331, nebo

sp. zn.

,

IV.ÚS 370/05

dostupná v elektronické podobě na http://nalus.usoud.cz) dospěl k závěru, že ústavní stížnost směřující proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové je nepřípustná.

Rozhodnutí o dovolání, kterým byla věc pojednána meritorně, je bezpochyby rozhodnutím o posledním procesním prostředku k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ")], a které v prvé řadě musí být ústavní stížností napadeno. Má-li dojít k nápravě údajného zásahu orgánu veřejné moci do stěžovatelových ústavně zaručených práv, je naprosto nezbytné, aby do hodnocení závěrů obecných soudů byly zahrnuty především závěry prezentované v rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva; v daném případě je představuje usnesení Nejvyššího soudu. Pokud by toto usnesení zůstalo rozhodnutím Ústavního soudu nedotčeno, nebyla by respektována zásada právní jistoty, nadto po případné kasaci druhostupňového rozhodnutí by usnesení Nejvyššího soudu nemělo žádnou oporu pro svou existenci.

Ústavní soud zjišťoval, zda alespoň z odůvodnění ústavní stížnosti není patrno, že stěžovatel napadá rovněž usnesení Nejvyššího soudu, byť je neuvedl ani v záhlaví návrhu, ani v petitu, ale byl nucen konstatovat, že nikoliv.

Požadavek stěžovatele, aby Ústavní soud věc odebral Okresnímu soudu v Trutnově a přidělil ji soudu jinému, je návrhem, jemuž nelze vyhovět, neboť Ústavní soud není k rozhodování o něm orgánem příslušným. Ústavní soud ve své činnosti vychází z principu, že může uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Pravomoc Ústavního soudu je dána y a v jeho rámci , v těchto předpisech však oporu pro rozhodování o odnětí věci obecnému soudu Ústavní soud nenalezl.

Vzhledem k výše uvedenému, aniž by se Ústavní soud mohl zabývat meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl jako návrh, k jehož projednání není příslušný, a jako návrh nepřípustný [ a e) ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 10. prosince

Miloslav Výborný

soudce zpravodaj