Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 833/09

Ústavní soud rozhodl dne 10. prosince 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. K. S., zastoupeného Mgr. Liborem Kaslem, LL.M., advokátem v Praze 1, Palackého 740/1, proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 6. 1. 2009 č. j. -332, rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 6. 10. 2006 č. j. -296 a rozsudku Okresního soudu v Jindřichově Hradci ze dne 28. 6. 2006 č. j. -273, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včasnou ústavní stížností stěžovatel navrhl zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, vydaných v řízení o určení vlastnictví. Stěžovatel tvrdí, že jimi bylo porušeno jeho právo na spravedlivý proces dle d, y ČR, jakož i Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a Mezinárodního paktu o občanských a politických právech.

Podstata ústavní stížnosti spočívá v nesouhlasu stěžovatele se způsobem, jakým obecné soudy rozhodly o jeho restitučním nároku, který uplatňoval prostřednictvím žaloby o určení vlastnického práva. Stěžovatel především tvrdí, že obecné soudy, s odkazem na nedostatek naléhavého právního zájmu v jeho věci, se odmítly zabývat meritem věci, a tím mu fakticky odepřely poskytnout jakoukoli ochranu jeho právům.

Po přezkoumání ústavní stížnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost v části, v níž směřuje proti usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo odmítnuto dovolání stěžovatele jako nepřípustné, není opodstatněná. V části, v níž ústavní stížnost směřuje proti rozsudkům soudů prvního a druhého stupně, které předcházely rozhodnutí Nejvyššího soudu, ji Ústavní soud posoudil jako opožděně podanou.

Z obsahu přiloženého rozhodnutí Nejvyššího soudu totiž vyplývá, že tento soud odmítl dovolání stěžovatele podle věty první a , (dále jen " "), jako nepřípustné. Nejvyšší soud v odůvodnění uvedl, že v dané věci by přicházelo do úvahy pouze dovolání dle , tedy v případě, že by dovolací soud dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí má ve věci samé po právní stránce zásadní význam. V dané věci ovšem dovolací soud, s odkazem na svou judikaturu a judikaturu Ústavního soudu (zejména stanovisko pléna Ústavního soudu

sp. zn.

), konstatoval, že odvolací soud, při posuzování existence či neexistence naléhavého právního zájmu ve sporech spadajících pod tzv. restituční zákonodárství, vycházel z již konstantní judikatury, týkající se poměru mezi možnostmi, plynoucími ze speciální úpravy podle restitučních předpisů, a mezi ochranou poskytovanou již dnes existujícímu právu podle ustanovení . Vzhledem k uvedenému dovolací soud dospěl k závěru, že v projednávaném případě schází podmínka úspěšnosti dovolání spočívající v tom, že rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na otázce zásadního právního významu. V souladu s tímto závěrem, a na základě příslušné právní úpravy, Nejvyšší soud dovolání stěžovatele opodstatněně odmítl pro jeho nepřípustnost. Své rozhodnutí řádným a dostatečně podrobným způsobem odůvodnil a lze na ně v dalším odkázat.

Pokud jde o rozhodnutí Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Jindřichově Hradci, je zřejmé, že stěžovatel pokládá ústavní stížnost proti nim za včasnou, neboť lhůtu pro své podání odvíjí ode dne doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu o jím podaném dovolání. Tímto způsobem by však bylo možno postupovat pouze v případě, kdyby dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto jako nepřípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení ( , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " "). Tato podmínka však v daném případě splněna není.

Odmítl-li Nejvyšší soud dovolání stěžovatele pro uplatnění nezpůsobilých dovolacích důvodů, zjevně se tak nestalo "z důvodů závisejících na jeho uvážení", a nelze proto ve vztahu k odvolacímu rozhodnutí aplikovat ; v takovém případě je pro běh lhůty k podání ústavní stížnosti třeba aplikovat ; 60denní lhůta počíná běžet již od doručení rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní stížnost tak byla proti rozhodnutí odvolacího soudu (a tím i proti rozhodnutí prvostupňového soudu) podána opožděně.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Nejvyššího soudu podle ustanovení odmítl jako zjevně neopodstatněnou a v části směřující proti rozsudkům Krajského soudu v Českých Budějovicích a Okresního soudu v Jindřichově Hradci ji podle ustanovení odmítl jako návrh podaný po lhůtě k tomu stanovené.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. prosince 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu