Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2654/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatele V. B., zastoupeného JUDr. Radkem Kellerem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Brně, Jaselská 23, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. ze dne 2. července 2009 a proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. -130 ze dne 31. května 2007 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel s odkazem na zásah do jeho práva na soudní ochranu ve smyslu a odst. 2 d (dále jen " ") domáhá zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Z předložené ústavní stížnosti, z připojených příloh a ze spisu Okresního soudu v Prostějově sp. zn. Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Prostějově rozsudkem č. j. -112 ze dne 5. listopadu 2004 (dále jen "rozhodnutí soudu prvního stupně") zamítl žalobu stěžovatele podanou dne 16. září 2003, kterou se na žalované MURHOF, s.r.o. (dále jen "žalovaná") domáhal zaplacení částky 1.025.931 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně ode dne 3. července 2001 do zaplacení (dále jen "žaloba") a uložil stěžovateli zaplatit žalované náklady řízení ve výši 47.190,-Kč. Proti rozhodnutí soudu prvního stupně podal dne 23. prosince 2004 stěžovatel odvolání (dále jen "odvolání"). Podáním doručeným podle podacího razítka osobně na podatelnu Krajského soudu v Brně dne 11. května 2007 v 11:40 hodin vzal stěžovatel ve smyslu ust. v celém rozsahu žalobu zpět (dále jen "zpětvzetí žaloby"). Podáním doručeným podle podacího razítka osobně na podatelnu Krajského soudu v Brně dne 11. května 2007 ve 14:30 hodin pak požádal stěžovatel soud, aby k podání, doručenému soudu osobně téhož dne, jímž vzal žalobu zpět, nepřihlížel s tím, že do dne 18. května soudu sdělí, zda žalobu vezme zpět či nikoli (dále jen "odvolání zpětvzetí žaloby"). Dne 18. května 2007 vzal žalobce ve smyslu ust. odvolání zpět a uvedl, že zpětvzetí žaloby ve smyslu ust. nečiní (dále jen "zpětvzetí odvolání"). Krajský soud v Brně svým v záhlaví citovaným rozhodnutím následně rozhodl, že rozhodnutí soudu prvního stupně se zrušuje a řízení se zastavuje a uložil stěžovateli zaplatit žalované náklady řízení ve výši 70.710,-Kč. Proti právě uvedenému rozhodnutí podal stěžovatel dovolání, které Nejvyšší soud svým v záhlaví citovaným usnesením zamítl a uložil stěžovateli zaplatit žalované náklady dovolacího řízení ve výši 29.210,-Kč.

Stěžovatel nesouhlasí se závěrem obecných soudů, že k odvolání zpětvzetí žaloby nebylo možno přihlížet, a to s ohledem na skutečnost, že odvolání zpětvzetí žaloby došlo soudu později než zpětvzetí žaloby, a že stejnou povahu má též následné zpětvzetí odvolání. Stěžovatelka porušení svého ústavně zaručeného práva na soudní ochranu spatřuje v tom, že obecné soudy v dané věci vyložily ust. ústavně nekonformě a zcela v rozporu se závěry Ústavního soudu, jmenovitě pak např. s nálezem

sp. zn.

.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal v záhlaví citovaná rozhodnutí a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud zjistil, že i kdyby obecné soudy rozhodly podle představ stěžovatele, tedy pokud by bylo odvolání zpětvzetí žaloby považováno za účinné a nedošlo tak na základě zpětvzetí žaloby ke zrušení rozhodnutí soudu prvního stupně a zastavení řízení, ale až na základě zpětvzetí odvolání k zastavení odvolacího řízení a tím k nabytí právní moci rozhodnutí soudu prvního stupně, na neuložení povinnosti žalované zaplatit stěžovateli žalobou nárokované částky a ani na stěžovateli uložené povinnosti zaplatit žalované náklady řízení před soudem prvního stupně i soudem odvolacím, včetně jejich výše, by se ničeho nezměnilo. Za těchto okolností dospěl Ústavní soud k závěru, že eventuelně shledaný zásah do práv stěžovatele by nemohl dosahovat ústavněprávní rozměr, a proto by též nemohl odůvodnit kasační zásah Ústavního soudu do v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Nad to Ústavní soud konstatuje, že podle jeho přesvědčení ve věci stěžovatele obecné soudy rozhodly v souladu se zákony i principy zakotvenými v ě. Důvody, pro které v projednávané věci nepřihlédly k odvolání zpětvzetí žaloby a rozhodly výroky, s nimiž stěžovatel nesouhlasí, v odůvodnění svých rozhodnutí v dostatečném rozsahu, logicky, přehledně a srozumitelně vysvětlily. Ústavní soud, nespatřujíc nutnost k nim cokoli dalšího dodávat, na tyto pouze odkazuje. Pokud jde o odkaz stěžovatele na rozpor interpretace ust. učiněné obecnými soudy s judikaturou Ústavního soudu, dospěl Ústavní soud k závěru, že tato interpretace obecných soudů je s jeho judikaturou, včetně stěžovatelem citovaného nálezu

sp. zn.

, v souladu.

Z uvedených důvodů tak Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

S ohledem na odmítnutí ústavní stížnosti nepovažoval Ústavní soud za účelné vyzývat stěžovatele k odstranění vady návrhu spočívající v absenci výslovného uvedení skutečnosti, že plná moc advokáta připojená k ústavní stížnosti je určena k zastupování před Ústavním soudem, neboť odstranění této vady by na rozhodnutí Ústavního soudu nemohlo nic změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu