Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2483/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové,soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické v právní věci stěžovatelkyIng. R. Š., o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -137 ze dne 24. 6. 2009 a rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. -123 ze dne 4. 12. 2008 a o návrhu na zrušení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a , , ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a s ní spojený návrh na zrušení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, a , , ve znění pozdějších předpisů, se odmítají.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 21. 9. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Nejvyššího soudu č. j. -137 ze dne 24. 6. 2009 a rozsudku Krajského soudu v Brně č. j. -123 ze dne 4. 12. 2008.

Stěžovatelka nebyla při podání návrhu na zahájení řízení právně zastoupena, přičemž v této souvislosti uvedla, že ustanovení , které tuto povinnost stěžovatelům ukládá, považuje za protiústavní pro rozpor s a d (dále jen " "). Stěžovatelka měla za to, že právo na přístup k soudu nemůže být podmíněno zastoupením advokátem, neboť zajištění právní pomoci je dle y právem účastníka řízení a nikoliv jeho povinností. Tím, že Ústavní soud ve své praxi umožňuje účastníkům s právním vzděláním, aby se v řízení sami zastupovali, je pak porušen princip rovnosti účastníků řízení.

Ústavní soud přípisem ze dne 25. 9. 2009 vyzval stěžovatelku k odstranění vady jejího podání, spočívající v absenci právního zastoupení, a obsáhle ji poučil o judikatuře, vztahující se k ustanovení . Na tuto výzvu reagovala stěžovatelka přípisem ze dne 6. 11. 2009, v němž navrhla, aby Ústavní soud přerušil řízení o ústavní stížnosti do doby než plénum rozhodne o jejím návrhu nazrušení právního předpisu postupem dle . Stěžovatelka uvedla, že musí na svém návrhu trvat, neboť plénum se předmětnou problematikou nikdy v minulosti nezabývalo. Z důvodu "konzistence právního řádu" stěžovatelka navrhla rovněž zrušení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ").

II.

Výzva k odstranění vad podání ze dne 25. 9. 2009 byla stěžovatelce doručena dne 9. 10. 2009, neboť stěžovatelka nebyla dne 29. 9. 2009 doručujícím orgánem zastižena, a zásilka proto byla uložena na poště, přičemž dle se uplynutím desetidenní lhůty považuje písemnost za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Fyzicky pak stěžovatelka výzvu převzala dne 12. 10. 2009. Jelikož třicetidenní lhůta, stanovená za účelem odstranění vady podání, marně uplynula dne 9. 11. 2009, a to bez toho, že by stěžovatelka vadu spočívající v absenci právního zastoupení odstranila, nezbylo Ústavnímu soudu než její ústavnístížnost odmítnout dle .

Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, musí se toto rozhodnutí nezbytně promítnout i do návrhu, vzneseného dle . Návrh na zrušení právního předpisu "sdílí osud" ústavní stížnosti, je proto možné se jím meritorně zabývat pouze tehdy, jestliže ústavní stížnost splňuje všechny zákonem stanovené procesní náležitosti. Je-li totiž samotná ústavní stížnost věcného projednání neschopná, odpadá tím současně i základní podmínka projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení. Opačný výklad by vedl ke stavu, jímž by se aktivní legitimace k podání návrhu na zrušení právního předpisu ( a 2 ) neodůvodněně přenášela i na ty, kteří jinak takové oprávnění nemají, neboť nejsou ve sféře vlastních zájmů bezprostředně dotčeni (srov. např. usnesení Ústavního soudu

, dostupné na http://usoud.cz). Návrh stěžovatelky na zrušení a proto Ústavní soud odmítl dle ve spojení s .

Stran návrhu na zrušení Ústavní soud nad rámec výše uvedeného podotýká, že je jednak dle y vázán, což platí i pro plénum Ústavního soudu, a jednak se již k otázce povinnosti být v řízení před Ústavním soudem právně zastoupen v minulosti vyjádřil, a to i v plénu (srov. např. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. , publikováno ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek 9, str. 471 a násl., a usnesení Ústavního soudu

sp. zn.

,

,

, dostupná na http://nalus.usoud.cz). Opakovaně přitom vyslovil názor, že opodstatněnost povinného právního zastoupení je dána zejménaspecifičností řízení před Ústavním soudem a jejím cílem je zajistit právně kvalifikované uplatňování práv a rovněž garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení. Možnost stěžovatelů obstarat si právní zastoupení je přitom dostatečně zajištěna , o advokacii, ve znění pozdějších předpisů. Pouze pro úplnost pak Ústavní soud uvádí, že povinnost právního zastoupení se vztahuje rovněž na osoby, mající právnické vzdělání, jak jednoznačně plyne z citovaného stanoviska pléna Ústavního soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2009

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu