Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2519/09

Ústavní soud rozhodl dne 12. listopadu 2009 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky DOPRAVNÍ PODNIK měst Mostu a Litvínova, a. s., se sídlem Most, tř. Budovatelů 1395/23, zastoupené JUDr. Petrem Fuxem, advokátem v Mostě, tř. Budovatelů 2957, proti rozsudku Okresního soudu v Mostě ze dne 15. 7. 2009 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností podanou řádně a včas stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Okresního soudu v Mostě, ve výroku o nákladech řízení, pro porušení jejího základního práva na spravedlivý proces.

Z ústavní stížnosti a kopie přiloženého rozhodnutí vyplývá, že stěžovatelka se žalobou u Okresního soudu v Mostě domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 014,-Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené jízdné a přirážku. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení nebylo možné zjistit pobyt žalovaného, byla mu ustanovena opatrovnice.

Okresní soud v Mostě žalobu zamítl, neboť stěžovatelka neunesla důkazní břemeno o tom, že žalovaný jel v rozhodné době prostředkem městské hromadné dopravy bez platné jízdenky, a soukromá , na jejímž základě stěžovatelka svůj nárok dokládala, byla v průběhu řízení zpochybněna opatrovnicí žalovaného. O náhradě nákladů řízení rozhodl okresní soud podle ve spojení s , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " ") a , kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodovávání o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, v platném znění (dále jen "vyhl. č. "), tak, že stěžovatelka je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů žalovaného částku 6 069,-Kč (výrok II.). Soud dále rozhodl o nároku na odměnu opatrovnici žalovaného ve výši 2 142,-Kč.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti napadá výrok II. v záhlaví označeného rozhodnutí a uvádí, že Okresní soud v Mostě tímto výrokem porušil a d, aniž by ovšem toto tvrzení podložila ústavněprávními argumenty. Stěžovatelka pouze tvrdí, že jmenovaný soud, v rozporu s výší skutečně vzniklých nákladů, jí uložil povinnost k náhradě nákladů ve výši 6 069,-Kč, když při svém výpočtu vycházel nedůvodně z bodu 2 Podle názoru stěžovatelky je rozhodnutí soudu správné pouze co do výše odměny opatrovnice, určené dle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, ve výši 2 142,-Kč. Rozdíl mezi těmito částkami stěžovatelka považuje za bezdůvodné obohacení České republiky přijaté od stěžovatelky a porušení svého práva na spravedlivý proces.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud není další běžnou instancí v systému všeobecného soudnictví, není jeho úkolem zabývat se eventuálním porušením běžných práv fyzických a právnických osob a korektností aplikace každého jednotlivého zákonného ustanovení, ledaže by to současně znamenalo porušení základního práva nebo svobody zaručeného ústavním pořádkem ČR.

O takový případ se zde ovšem nejedná. Není úkolem Ústavního soudu, jak se patrně domnívá stěžovatelka, provést superrevizi každého rozhodnutí v části týkající se nákladů řízení. Ústavnímu soudu nepřísluší ani přehodnocovat, zda jde či nejde o správný výklad citovaného ustanovení o. s. ř, což stěžovatelka v podstatě požaduje. Posouzení této otázky náleží soudům obecným. Okresní soud v Mostě své rozhodnutí dostatečně pregnantně a logicky, věcně odpovídajícím způsobem, odůvodnil. S ohledem na požadavky, které Ústavní soud klade na rozhodování obecných soudů obecně, tedy včetně rozhodnutí o nákladech řízení (soulad s principy spravedlnosti, řádné odůvodnění apod.), lze konstatovat, že rozhodnutí Okresního souduv Mostě tyto požadavky splňuje. Ve zmíněném řízení tedy nedošlo k porušení žádného základního práva stěžovatelky a Ústavní soud nenalezl žádný důvod pro zrušení napadeného rozhodnutí ve výroku o nákladech řízení.

Ústavní soud proto dospěl k názoru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto mu nezbylo než podanou stížnost odmítnout podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. listopadu 2009

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu