Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
64069.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 2230/09
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové,soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické, v právní věci stěžovatelky Z. J., zastoupené JUDr. Boženou Zmátlovou, advokátkou se sídlem Dvořákova 5, Jihlava, o ústavní stížnosti proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě, č. j. 54 Co 44/2009 -193 ze dne 20. 5. 2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
I.
Ústavnímu soudu byl dne 21. 8. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavnístížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočky v Jihlavě (dále jen "krajský soud "), č. j. 54 Co 44/2009 -193 ze dne 20. 5. 2009.
Z obsahu ústavní stížnosti a z odůvodnění napadeného rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Jihlavě (dále jen "okresní soud") rozsudkem č. j. 6 P 23/2003 -120 ze dne 22. 10. 2008 změnil svůj rozsudek č. j. 6 Nc 754/2001 -44 ze dne 18. 12. 2002, jímž byla schválena dohoda rodičů o úpravě poměrů k nezletilému Š. J. pro dobu do rozvodu a po rozvodu manželství tak, že s účinností od 1. 1. 2006 do 31. 8. 2007 (zjevně míněno do 31. 8. 2008) navýšil původně dohodnuté výživné ve výši 9.456,-Kč na 19.456,-Kč měsíčně, od 1. 9. 2008 do budoucna pak na 23.456,-Kč měsíčně s tím, že částku 1.456,-Kč bude otec nezletilého, Ing. P. J. (dále jen "vedlejší účastník"), ukládat na stipendijní pojištění u Nationale Nederlanden a zbylou část výživného bude platit k rukám stěžovatelky. Okresní soud dále zavázal vedlejšího účastníka k uhrazení nedoplatku na výživném za období od 1. 1. 2006 do 31. 10. 2008 ve výši 348 000,- Kč a uložil mu povinnost předkládat vždy k 31. 12. každého roku výpis z účtu u Nationale Nederlanden. Krajský soud v Brně rozsudkem č. j. 54 Co 44/2009 -193 ze dne 20. 5. 2009 změnil rozhodnutí okresního soudu tak, že výživné stanovil od 16. 6. 2005 do 31. 8. 2008 částkou 14.456,-Kč měsíčně, od 1. 9. 2008 do 31. 3. 2009 částkou 20.456,-Kč měsíčně a od 1. 4. 2009 do budoucna částkou 16.456,-Kč měsíčně. Krajský soud dále upravil způsob placení výživného tak, že od 1. 6. 2009 bude vedlejší účastník hradit 12.000,-Kč k rukám stěžovatelky, 3.000,Kč na účet stavebního spoření vedený Českomoravskou stavební spořitelnou, a. s., a 1.456,-Kč na stipendijní pojištění u ING Životní pojišťovny N. V. Nedoplatek výživného za období od 16. 6. 2005 do 31. 5. 2009 ve výši 199.500,-Kč měl vedlejší účastník uhradit v částce 49.500,-Kč k rukám matky a v částce 150.000,- Kč na účet či vkladní knížku, k jejímuž založení ve prospěch nezletilého krajský soud stěžovatelku zavázal. Obdobně jako v rozsudku okresního soudu byla vedlejšímu účastníku uložena povinnost předkládat jednou ročně výpis z účtu u ING Životní pojišťovny N. V.
Posledně uvedené rozhodnutí napadla stěžovatelka svou ústavní stížností, v níž namítala, že krajský soud porušil její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces ve smyslu čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d (dále jen "Listina "). Stěžovatelka krajskému soudu vytýkala, že nezjistil dostatečně úplně majetkové poměry vedlejšího účastníka, neboť neprovedl dokazování k některým významným skutečnostem, na něž v řízení poukazovala. Krajský soud se měl dle stěžovatelky blíže zabývat zejména působením vedlejšího účastníka ve společnosti GALVANIKA Šternberk, s. r. o., a jeho účastí na společnosti TKZ Polná, s. r. o., jakož i finančními prostředky, které vedlejší účastník vynakládá na majetek ve vlastnictví jeho družky. Dle přesvědčení stěžovatelky nemohlo rozhodnutí krajského soudu obstát již z toho důvodu, že jeho odůvodnění nesplňovalo požadavky § 157 odst. 1 a 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanský soudní řád , ve znění pozdějších předpisů. Krajský soud v odůvodnění rozsudku neuvedl, k jakým skutkovým zjištěním stran čistého měsíčního příjmu vedlejšího účastníka dospěl a jak celkově hodnotil jeho schopnosti, možnosti a majetkové poměry, a rovněž nikterak nezdůvodnil, proč výživné ve srovnání s rozsudkem okresního soudu č. j. 6 P 23/2003120 ze dne 22. 10. 2008 podstatným způsobem snížil, když sám konstatoval, že zjistil další vysoké příjmy otce, s nimiž ani okresní soud neuvažoval. Dle § 85 odst. 2 zákona č. 94/1963 Sb. , o rodině, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o rodině "), má nezletilý právo podílet se na skutečně dosahované životní úrovni obou rodičů a je povinností soudu zjistit v tomto ohledu veškeré rozhodné skutečnosti, a to i bez návrhu stran. Přestože může soud výši výživného určit volnou úvahou, nezbavuje jej tato skutečnost povinnosti rozhodnutí řádně odůvodnit. Nadto byly dle názoru stěžovatelky závěry krajského soudu v extrémním rozporu se skutkovými zjištěními. Ze všech těchtodůvodů stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud rozsudek krajského soudu č. j. 54 Co 44/2009 -193 ze dne 20. 5. 2009 svým nálezem zrušil.
II.
Ústavní stížnost byla podána včas, byla přípustná a splňovala veškeré formální i obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu , bylo tedy možno přistoupit k ústavněprávnímu přezkumu napadeného rozhodnutí. Poté, co se Ústavní soud s obsahem napadeného rozhodnutí seznámil, shledal, že námitky stěžovatelky nebyly důvodné.
Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů a zpravidla mu proto nepřísluší přezkoumávat zákonnost jejich rozhodnutí. Pouze tehdy, jestliže by takovým rozhodnutím bylo neoprávněně zasaženo do ústavně zaručených práv stěžovatele, byl by Ústavní soud povolán k jeho ochraně zasáhnout a napadené rozhodnutí zrušit. O takový případ se však v projednávané věci nejednalo.
Krajský soud v odůvodnění svého rozhodnutí logicky a srozumitelně vyložil, z jakých skutkových zjištění vycházel a v jakém ohledu se odchýlil od skutkových zjištění, na nichž bylo založeno rozhodnutí okresního soudu, a rovněž podrobně objasnil, proč nepovažoval za relevantní, resp. neprováděl další dokazování ve vztahu k působení vedlejšího účastníka ve společnosti GALVANIKA Šternberk, s. r. o., a majetkovým poměrům TKZ Polná, s. r. o., jejímž byl vedlejší účastník společníkem (str. 4 rozsudku krajského soudu), jakož i investicím vedlejšího účastníka do majetku jeho současné partnerky (str. 4 a 5 rozsudku krajského soudu).
Ústavní soud tedy žádné vady, spočívající v nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí či v opomenutí některých důkazních návrhů nezjistil. Důvodem pro podání ústavní stížnosti tak zřejmě byl, spíše než nedostatky v odůvodnění rozsudku, nesouhlas stěžovatelky s výší výživného, jak ji svou úvahou dle kritérií § 96 odst. 1 zákona o rodině stanovil krajský soud . Určení výše výživného ovšem náleží do výlučnékompetence obecných soudů, do níž Ústavní soud, za předpokladu, že obecné soudy myšlenkový postup, který je ke stanovení příslušné výše výživného vedl, objasní v odůvodnění svých rozhodnutí, není oprávněn ingerovat. Ústavní soud by mohl zasáhnout pouze tehdy, byla-li by úvaha obecného soudu zcela zjevně nepřiměřená či byla-li by v extrémním rozporu s učiněnými skutkovými zjištěními. Dle přesvědčení Ústavního soudu však zjištěný skutkový stav poskytoval krajskému soudu pro jeho závěry dostatečnou oporu. Z hlediska ústavněprávního tedy nebylo možno krajskému soudu nic vytknout, a Ústavnímu soudu proto nepříslušelo jeho rozhodnutí jakkoliv přehodnocovat. Ústavně zaručené právo na spravedlivý proces garantuje stěžovateli, že bude rozhodováno v souladu s principy obsaženými v hlavě páté Listin y, nikoliv již však, že takové rozhodnutí bude v souladu s jeho právním názorem.
Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o porušení ústavně zaručených práv stěžovatelky, nezbylo mu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 3. listopadu 2009
Vlasta Formánková, v. r.
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu