Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 2745/09

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci návrhu stěžovatele Občanského sdružení Lípa 2000, se sídlem Gregorova 12, 397 01 Písek, bez právního zastoupení, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 5. srpna 2009, č. j. -119, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 23. října 2009 byl Ústavnímu soudu doručen návrh stěžovatele (předaný k poštovní přepravě dne 22. října 2009), požadující zrušení v záhlaví označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, jímž byla zamítnuta kasační stížnost .

Ústavní soud toto podání nejprve přezkoumal z hlediska formálních náležitostí. Shledal, že stěžovatel nedoložil zastoupení advokátem [srov. ustanovení , a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dálejen " ")], takže jeho podání nesplňuje náležitosti řádného návrhu nazahájení řízení před Ústavním soudem. Pokud podmínka sepisu návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem advokátem není splněna, je stěžovatel zpravidla vyzván k odstranění této vady ve stanovené lhůtě. V řízení o ústavní stížnosti ovšem není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivnězpůsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.

Z řady předchozích rozhodnutí Ústavního soudu vyplývá, že stěžovatel byl opakovaně a dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti musí řádná ústavní stížnost splňovat. Tyto požadavky, kladené na návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, jsou stěžovateli známy již od počátku roku 2008, neboť v řízeních vedených pod

sp. zn.

,

,

,

a

Ústavní soud stěžovatele k odstranění vad návrhu tkvících v nedostatku právního zastoupení vyzýval. Za zmíněnou dobu byl tedy stěžovatel mnohokrát informován o tom, že je nezbytné, aby ústavní stížnost byla sepsána advokátem, a aby byl v řízení o ní advokátem také zastoupen.

Soudce zpravodaj proto v daném případě vyšel z odůvodněného předpokladu, že stěžovatel byl v okamžiku podání seznámen předchozími výzvami Ústavního soudu se všemi zákonem předvídanými požadavky na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení, a že vady ani v tomto řízení neodstraní, neboť tak v řízení o svých minulých návrzích zásadně nečinil ani na základě výzev soudce zpravodaje. Bylo by proto zcela bezúčelné, aby soudce zpravodaj v tomto řízení stěžovatele opětovně marně vyzýval k odstranění vad podání.

Zákonná šedesátidenní lhůta stanovená je podle soudce zpravodaje plně dostačující pro podání kompletní a bezvadné ústavní stížnosti. Její faktické prodlužování určováním dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by mělo být jen výjimečné, neboť jím je stěžovatel zvýhodňován oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl předÚstavním soudem meritorně projednatelný, podle mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona).

V Brně dne 6. listopadu 2009

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj