Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2668/09

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou o ústavní stížnosti Ing. M. Š., zastoupeného Mgr. Jiřím Kasalem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Třešti, Tovární 337, směřující proti vyrozumění Ministerstva spravedlnosti ČR, odboru stížností a sekretariátu náměstka, č. j. 1471/2009-SNI-PP/2 ze dne 13. srpna 2009, resp. proti způsobu vyřízení stížnosti stěžovatele Ministerstvem spravedlnosti ČR takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 13. října 2009 stěžovatel s odkazem na porušení jeho práva obracet se na státní orgány a orgány územní samosprávy s žádostmi, návrhy a stížnosti podle d a základního práva na nedotknutelnost osoby podle 7 d brojí proti v záhlaví citovanému vyrozumění, resp. proti způsobu vyřízení stížnosti stěžovatele Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Před tím, než Ústavní soud přikročí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny všechny materiální a formální podmínky jejího projednání.

Ústavní soud ve své činnosti vychází z principu, že může uplatňovat státní moc jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví. Pravomoc Ústavního soudu je dána y ČR (dále jen " ") a v jeho rámci , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen" "). Podle písmeno d) y rozhoduje Ústavní soud o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. Podle písmeno a) jsou ústavní stížnost oprávněni podat fyzická nebo právnická osoba podle písmeno d) y, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem.

Podle ustanovení lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

V daném případě směřuje ústavní stížnost proti vyrozumění Ministerstva spravedlnosti ČR, odboru stížností a sekretariátu náměstka, č. j. 1471/2009-SNI-PP/2 ze dne 13. srpna 2009, jímž je stěžovatel informován o skutečnosti, že Ministerstvo spravedlnosti ČR není oprávněno zasahovat do činnosti orgánů činných v trestním řízením a není též oprávněno těmto orgánům uložit, aby jednání, jehož se proti stěžovateli dopustil pan F. D., vyhodnotily a prošetřovaly jako podezření ze spáchání několika trestných činů a aby věc byla postoupena k projednání soudu. Uvedené vyrozumění a postup Ministerstva spravedlnosti ČR však nemůže být posuzováno ani jako rozhodnutí a ani jako tzv. "jiný zásah" orgánu veřejné moci do základních práv stěžovatele.

Ústavní soud navíc připomíná, jak dal již dříve ve své judikatuře jasně najevo, že vztah trestní odpovědnosti je vztahem veřejnoprávním, v němž na jedné straně vystupuje stát zastoupený veřejnou obžalobou (státní zastupitelství) a na druhé straně stojí obžalovaný. Z uvedeného plyne, že ostatním osobám byť by se i cítily poškozenými, právní řád nepřiznává právo na trestní stíhání jiných osob, které by nad to snad mělo požívat ústavně právní ochrany. Ani poškozený v trestním řízení, byť by se ho jednání, za které by byl případný pachatel obžalován, citelně dotýkalo, nedisponuje právem na trestní stíhání a potrestání údajných pachatelů trestných činů. Trestní stíhání pachatelů, jakož i jejich potrestání po té, co proběhl řádný soudní proces, je monopolem státu (viz např. usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

a další).

Na základě výše uvedených skutečností proto Ústavní soud ústavní stížnost podle ust. písmeno d) , jako návrh, k jehož projednánínení Ústavní soud příslušný, odmítl.

S ohledem na nepříslušnost k projednání návrhu nepovažoval Ústavní soud za účelné vyzývat stěžovatele k odstranění vady návrhu spočívající v absenci výslovného uvedení skutečnosti, že plná moc je určena k zastupování před Ústavním soudem, neboť ani její odstranění by na rozhodnutí Ústavního soudu nemohlo nic změnit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. listopadu 2009

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka