Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2320/09

Ústavní soud rozhodl dne 27. října 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele B. H., zastoupeného JUDr. Dagmar Thomaschke, advokátkou se sídlem v Sokolově, K. H. Borovského 692/63, o ústavní stížnosti proti usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne 17. 6. 2009 č. j. -112, Krajského soudu v Plzni ze dne 10. 2. 2009 č. j. -104 a Okresního soudu Plzeň-město ze dne 3. 12. 2008 č. j. -99, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel, který se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí, odůvodnil ústavní stížnost tím, že se postupem soudů cítí dotčen v právech zakotvených v , d, jakož i v Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Uvedl, že soud I. stupně odmítl jako pozdě podané jeho odvolání proti rozsudku ze dne 11. 9. 2008 č. j. -91, soud II. stupně pak toto rozhodnutí potvrdil. Poněvadž dle jeho přesvědčení oba soudy nesprávně vyložily běh lhůty k podání odvolání a nesprávně zjistily den doručení označeného rozhodnutí, podal dovolání k Nejvyššímu soudu, které však bylo odmítnuto pro nepřípustnost.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem odmítnutí je také zjištění, že byl návrh podán po lhůtě k tomu stanovené [ , odst. 3 a 4, , odst. 1 písm. b) , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadeného usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud s poukazem na ustanovení až 239 dovolání směřující proti výroku Krajského soudu v Plzni, jenž dne 10. 2. 2009 potvrdil rozhodnutí soudu I. stupně - o odmítnutí odvolání pro jeho podání po lhůtě k tomu stanovené, opodstatněně odmítl pro jeho nepřípustnost. Své rozhodnutí dostatečně odůvodnil a lze na ně v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh napadající označené usnesení Nejvyššího soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Poněvadž rozhodnutí dovolacího soudu nebylo učiněno tak, jak to má na mysli , tj. z důvodů závisejících na jeho uvážení, odmítnutí ústavní stížnosti proti usnesení soudu II. stupně je dáno tím, že byla podána po lhůtě k tomu stanovené, proti rozhodnutí Okresního soudu Plzeň-město pak její nepřípustností [ , odst. 1 písm. b) a e) , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. října 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu