Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2595/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného ve věci stěžovatele Ing. J. R., zastoupeného JUDr. Milanem Kittelem, advokátem AK P1zeň , 28. října 29, o ústavní stížnosti proti usnesení Okresního soudu v Jihlavě, č.j. -25 ze dne 21. 4. 2004, proti usnesení Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. ze dne 19. 2. 2001, proti usnesení Krajského soudu v Brně, č.j. -52 ze dne 20. 2. 2006, usnesení Nejvyššího soudu, č.j. -117 ze dne 24. 6. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 6. 10. 2009 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedených rozhodnutí obecných soudů, neboť má za to, že jimi byla porušena jeho základní subjektivní práva (svobody), jež jsou mu garantována zejména , , a Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva"), jakož i Dodatkového protokolu k této Úmluvě. Ústavní stížností stěžovatel napadá zejména usnesení Nejvyššího soudu, jímž bylo pro nepřípustnost odmítnuto dovolání stěžovatele proti usnesení krajského soudu (jako soudu odvolacího), kterým bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně zamítající jeho návrh na obnovu řízení. Vedle toho ústavní stížností napadá i usnesení Okresního soudu v Jihlavě ze dne 19. 2. 2001 sp. zn. , jímž bylo stěžovatelem vyvolané řízení zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku.

Ústavní soud ústavní stížnost posoudil a dospěl k závěru, že předmětná ústavní stížnost je zčásti zjevně neopodstatněná, zčásti je podána opožděně a z části je nepřípustná

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná v té části, v níž brojí proti citovanému usnesení Nejvyššího soudu. Nejvyšší soud v právě projednávané věci postupoval zcela v souladu s procesními normami občanského soudního řízení - žádné základní subjektivní právo (svobodu) stěžovatele neporušil.

Pokud stěžovatel v ústavní stížnosti napadá výše citovaná rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě č. j. -25 ze dne 21. 4. 2004 a Krajského soudu v Brně č. j. -52 ze dne 20. 2. 2006, pak je nutno konstatovat, že ústavní stížnost je v této části podána opožděně (srov. ).

Konečně, co se týká rozhodnutí Okresního soudu v Jihlavě sp. zn. ze dne 19. 2. 2001, pak zde si Ústavní soud ověřil, že toto stěžovatel nenapadl odvoláním. Rozhodnutí přitom nabylo právní moci 31. 3. 2001. Ústavní stížnost je proto v této části nepřípustná [srov. k tomu ; důvody pro aplikaci přitom Ústavní soud v právě projednávané věci neshledal].

Pokud stěžovatel v ústavní stížnosti dále navrhuje, aby mu byla přiznána náhrada nákladů právního zastoupení, pak Ústavní soud ani tomuto návrhu nemohl vyhovět. To proto, že sama ústavní stížnost byla odmítnuta, takže zákonné podmínky ustanovení nejsou splněny.

Z výše vyložených důvodů odmítl Ústavní soud podanou ústavní stížnost jako návrh podaný zčásti opožděně, zčásti jako návrh zjevně neopodstatněný a zčásti jako návrh nepřípustný podle ustanovení a e) a .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 20. října 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu