Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

Pl.ÚS 29/09

Ústavní soud rozhodl v plénu složeném z předsedy Pavla Rychetského a soudců Stanislava Balíka, Františka Duchoně, Vlasty Formánkové, Vojena Güttlera, Pavla Holländera, Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Dagmar Lastovecké, Jiřího Muchy, Jana Musila, Jiřího Nykodýma, Miloslava Výborného, Elišky Wagnerové a Michaely Židlické o návrhu E. B., zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem, se sídlem Symfonická 1496/9, Praha 5, o přiznání postavení vedlejšího účastníka v řízení

sp. zn.

o návrhu skupiny senátorů společně zastoupené senátorem Jiřím Oberfalzerem na posouzení souladu Lisabonské smlouvy pozměňující Smlouvu o Evropské unii a Smlouvu o založení Evropského společenství s ústavním pořádkem, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem osobně doručeným dne 14. října 2009 se navrhovatel domáhá přiznání postavení vedlejšího účastníka ve shora uvedeném řízení, neboť má zájem - vzhledem k jinému probíhajícímu řízení v jeho věci (o kasační stížnosti před Nejvyšším správním soudem) - na jeho výsledku, a závěrem svého podání žádá, aby Ústavní soud do svého rozhodnutí zahrnul i větu "Občané kteréhokoli státu Evropské unie mají na území České republiky stejná práva jako občané České republiky, a to nehledě na to, zda Lisabonská smlouva je, či není ratifikována".

Učiněný návrh není přípustný. Předně je zapotřebí uvést, že , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, výslovně upravuje situace, za nichž v řízení před Ústavním soudem mohou vystupovat též vedlejší účastníci řízení. Řízení podle části první, hlavy druhé, oddílu druhého ( a násl.) je svojí povahou řízením svébytným a specifickým (viz bod 73 a násl. nálezu

sp. zn.

ze dne 26. listopadu 2008 "Ústavní soud v prvé řadě předesílá, že v této souzené věci nehodlá rozlišovat, zda se jedná o řízení sporné či nesporné v klasickém pojetí civilistickém. Jde totiž o zcela specifické řízení o přezkumu ústavnosti mezinárodní smlouvy, které Ústavní soud pojal způsobem, jenž je vyložen v následujícím textu.")

Citovaná část neupravuje speciálně možnost jiných osob vstoupit do probíhajícího řízení, a úprava takové situace je tak toliko v reglementaci ustanovení . Plyne z něj, že právo vedlejšího účastenství je přiznáno pouze těm, kteří za již probíhajícího řízení podají návrh ve věci, k němuž by jako navrhovatelé byli sami oprávněni. Okruh účastníků v řízení o posouzení mezinárodní smlouvy podle a a y s ústavními zákony je jasně vymezen, proto účastenství (byť i vedlejší) jiných než tam uvedených osob vůbec nepřichází v úvahu.

Požadavek navrhovatele o zahrnutí věty specifického znění do rozhodnutí Ústavního soudu v řízení, které se jej procesně vůbec netýká, je namístě považovat toliko za osobní výzvu či přání, které Ústavní soud nemůže vůbec reflektovat.

Vzhledem k výše uvedenému rozhodl Ústavní soud podle ustanovení ve spojení s odst. 1 písm. e) tak, jak ve výroku uvedeno.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. října 2009

Pavel Rychetský v. r.

předseda Ústavního soudu