Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1809/09

Ústavní soud rozhodl dne 7. října 2009 o ústavní stížností P. S. V., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V podání označeném jako "stížnost na samosoudce", doručeném Ústavnímu soudu dne 9. 7. 2009, stěžovatel uvedl, že byl trestním příkazem Okresního soudu v Pelhřimově ze dne 15. 2. 2007 čj. -175 uznán vinným ze spáchání trestného činu poškozování cizí věci podle ustanovení § 257 odst. 1 tr. zákona a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání jednoho roku, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu dvou let. Podle ustanovení § 228 odst. 1 tr. řádu mu byla uložena povinností uhradit poškozenému P. S. škodu ve výši 400 tisíc Kč.

Stěžovatel dále uvedl, že dne 26. 2. 2007 podal proti trestnímu příkazu odpor. Okresní soud v Pelhřimově však konstatoval, že mu odpor nebyl doručen v zákonem stanovené lhůtě, a trestní příkaz označil za pravomocný a vykonatelný. Stěžovatel zastává názor zcela opačný a navíc se domnívá, že trestní stíhání proti němu nemělo být vůbec zahajováno, neboť poškozený k tomu nedal souhlas podle ustanovení § 163 tr. řádu. Podání neobsahovalo žádné stížnostní žádání.

K ověření stěžovatelových tvrzení si Ústavní soud vyžádal spis Okresního soudu v Pelhřimově sp. zn. , ze kterého zjistil, že trestní příkaz byl doručen stěžovateli dne 23. 2. 2007 (dodejka č.l. 176 verte) a že podle doložky vyznačené na originálu trestního příkazu na č.l. 175 nabyl právní moci dne 1. 3. 2007. Ze soudního spisu dále vyplynulo, že stěžovatel podal proti trestnímu příkazu odpor (nadepsaný jako odvolání), který adresoval "Okresnímu soudu v Pelhřimově prostřednictvím Okresního státního zastupitelství v Pelhřimově" (č.l. 239) a doručoval podle adresy vyznačené na obálce a na podacím lístku Okresnímu státnímu zastupitelství v Pelhřimově (č.l. 246), a to ačkoliv byl v trestním příkazu řádně poučen, v jaké lhůtě a kde je odpor proti němu nutno podat. Okresnímu soudu v Pelhřimově byl odpor předán až po uplynutí zákonné lhůty a soud měl za to, že trestní příkaz nabyl právní moci dne 1. 3. 2007 a stal se vykonatelným, což přípisem ze dne 13. 4. 2007 sdělil stěžovateli (č.l. 242).

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání ústavní stížnosti, zkoumá, zda jsou splněny její formální náležitosti. Podaná ústavní stížnost vykazovala značné vady, přesto však z jejího obsahu bylo možné dovodit, že stěžovatel nesouhlasí se závěrem Okresního soudu v Pelhřimově o tom, že odpor podaný proti trestnímu příkazu ze dne 15. 2. 2007 čj. -175 byl podán pozdě a v podstatě se domáhá nařízení hlavního líčení, neboť podáním odporu trestní příkaz zaniká ex lege. Přestože stěžovatel žádné stížnostní žádání neučinil, lze mít za to, že ústavní stížností brojil proti jinému zásahu orgánu veřejné moci.

Podle ustanovení , odst. 3 a odst. 5 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), je oprávněna podat ústavní stížnost fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, nebo jiným zásahem veřejné moci bylo porušeno její ústavně zaručené základní právo nebo svoboda. Ústavní stížnost musí být podána ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (tj. řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek, s nímž je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení). Pokud zákon procesní prostředek neposkytuje, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu do jeho ústavně zaručených práv a svobod dozvěděl, nejpozději do jednoho roku, kdy k takovému zásahu došlo. Tato lhůta je propadná a nelze ji prodloužit ani prominout.

V projednávaném případě Ústavní soud zjistil, že stěžovatel obdržel dne 13. dubna 2007 přípis samosoudce Okresního soudu v Pelhřimově, kterým byl obeznámen s tím, že okresní soud považuje podaný odpor za opožděně podaný, a tudíž neschopný vyvolat zamýšlené účinky. Šedesátidenní lhůta pro podání ústavní stížnosti směřující proti postupu soudce Okresního soudu v Pelhřimově tak marně uplynula dnem 12. června 2007, roční lhůta uplynula dne 13. dubna 2008. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě až dne 8. července 2009. Z tohoto důvodu Ústavní soud nevyzýval stěžovatele k odstranění jejích vad, neboť to nepovažoval za účelné; odstranění vad by na závěru o zmeškání lhůty k jejímu podání nemohlo ničeho změnit.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení odmítnout jako opožděně podanou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 7. října 2009

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj