Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1967/09

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu Vlasty Formánkové a soudců Vladimíra Kůrky a Miloslava Výborného mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. A., právně zastoupeného Mgr. Jaroslavem Čapkem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Komenského 241, Hradec Králové 3, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2009 č. j. -206, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 27. července 2009, která splňovala náležitosti ústavní stížnosti stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. května 2009 č. j. -206 (dále jen "napadené rozhodnutí"). Stěžovatel tvrdil, že postupem Nejvyššího soudu byly porušeny ústavní předpisy, konkrétně a d (dále jen " ").

Ústavní soud z ústavní stížnosti a vyžádaného spisu Okresního soudu v Náchodě sp. zn. zjistil, že stěžovatel se žalobou podanou u Okresního soudu v Náchodě dne 29. března 2007 domáhal vydání rozsudku ve věci rozhodnutí valné hromady Honebního společenstva Božanov - Koruna konané dne 3. března 2007. Po provedeném řízení a připuštění změny petitu okresní soud rozsudkem ze dne 7. března 2008 č. j. -157 žalobu zamítl. Na základě odvolání stěžovatelem podaného Krajský soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 11. září 2008 č. j. -185 napadený rozsudek soudu prvního stupně potvrdil jako věcně správný. Nejvyšší soud pak napadeným rozhodnutím odmítl dovolání, které stěžovatel proti rozsudku odvolacího soudu podal z důvodu, že nesplnilo podmínky ustanovení , odst. 3

Stěžovatel v ústavní stížnosti vyjádřil nesouhlas s odůvodněním napadeného rozhodnutí. Stěžovatel je toho názoru, že splnil zákonnou povinnost, obsaženou v ustanovení , upravující náležitosti a důvody dovolání. Proto se cítí požadavkem Nejvyššího soudu na prezentaci "jasně a srozumitelně" konkretizovaných otázek poškozen. Stěžovatel se rovněž domnívá, že je Nejvyšším soudem nucen činit něco, co není v zákoně jako povinnost stanoveno a způsobem vyřízení jeho dovolání mu byl odmítnut přístup k dovolacímu soudu.

Ústavní soud doručil ústavní stížnost stěžovatele Nejvyššímu soudu. Nejvyšší soud ve svém vyjádření ze dne 11. září 2009 uvedl, že vycházel z ústavně konformního výkladu ustanovení ve spojení s (před novelou č. ), odkázal na odůvodnění napadeného rozhodnutí a dodal, že podle svého právního názoru nepochybil při přezkumu obsahu dovolání stěžovatele, když dovodil absenci právní otázky zásadního významu (jež měla být dovolatelem vymezena). Vzhledem k tomu, že doručené vyjádření Nejvyššího soudu neobsahovalo žádné nové skutečnosti, tvrzení nebo argumentaci, nebylo třeba jej stěžovateli zasílat na vědomí.

Ústavní soud vzal v úvahu stěžovatelem předložená tvrzení, přezkoumal ústavní stížností napadené rozhodnutí z hlediska kompetencí daných mu u a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud opakovaně judikuje, že není vrcholem soustavy obecných soudů [ a y (dále jen " ")] a tudíž není ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat bez dalšího do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena pouze tehdy, pokud by obecné soudy na úkor stěžovatele vykročily z mezí daných rámcem ochrany ústavně zaručených základních práv či svobod [ , písm. d) y].

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Nejvyšší soud se celou věcí podrobně zabýval a přehledně a srozumitelně vysvětlil, proč neshledal dovolání stěžovatele přípustným. Ústavní soud na odůvodnění napadeného rozhodnutí plně odkazuje a nemá, co dalšího by k němu dodal.

Pokud stěžovatel nesouhlasí se závěry, které dovolací soud při svém rozhodování vyvodil, nelze samu tuto skutečnost, podle ustálené judikatury Ústavního soudu, považovat za zásah do základních práv chráněných u a Evropskou úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci rozhodujícím soudem jsou výrazem jeho nezávislého rozhodování ( a y) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti, které by měly za následek porušení tvrzených základních práv stěžovatele zaručených ústavním pořádkem České republiky.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než podanou ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou podle ustanovení .

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. září 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu