Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 2098/09

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o návrhu stěžovatele P. Č., proti rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 6. 2009, č. j. -104, ze dne 9. 4 2009, č. j. -82, ze dne 9. 4. 2009, č. j. Aprk 4/2009-76, spojený s návrhem na zrušení a odst. 2 , , ve znění pozdějších předpisů, a , o soudních poplatních, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 10. 8. 2009, označeným jako ústavní stížnost, a doplněným podáním ze dne 18. 8. 2009, napadá stěžovatel rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, kterými byla 1/ zamítnuta jeho kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 8. 2008, č. j. -32, o zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku, 2/ odmítnuta jeho žádost o osvobození od soudních poplatků a o ustanovení zástupce pro řízení o kasační stížnosti, a 3/ byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření. Ústavní stížnost stěžovatel spojil též s návrhem na zrušení v záhlaví označených ustanovení a zákona o soudních poplatcích, neboť je názoru, že "změna rozhodnutí o zastavení řízení, o pořádkové pokutě i o odmítnutí návrhu není vždy kasací soudu prvního stupně a právní řád ČR zaručuje řádný opravný prostředek v záležitostech netýkajících se věci samé bez soudního poplatku a bez podmínky právního zastoupení" a "kasační stížnost netýkající se věci samé je také odvoláním se všemi procesními podmínkami apelace k civilnímu soudu ČR".

Stěžovatel při podání ústavní stížnosti a připojeného návrhu nebyl (a není) zastoupen advokátem (viz , a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen " ") a jeho podání za řádný návrh na zahájení řízení považovat nelze.

Z mnoha dalších řízení o ústavních stížnostech, jež stěžovatel vede, se podává, že tento postup (jímž ignoruje povinné zastoupení advokátem a formální náležitosti ústavní stížnosti) volí, ačkoli byl opakovaně poučen, jaké náležitosti zákon pro podání řádné ústavní stížnosti vyžaduje (viz kupříkladu věci vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

, či

sp. zn.

).

Obecně platí, že je na soudu, aby učinil opatření k odstranění tohoto nedostatku (vady) návrhu; vyvodit vůči navrhovateli nepříznivé procesní důsledky (jeho odmítnutí) pak lze tehdy, jestliže se uvedený nedostatek odstranit nezdaří.

Ústavní soud je však toho názoru, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly stěžovateli objektivně způsobilé zprostředkovat zásadu, že se na Ústavní soud (s ústavní stížností) nelze obracet jinak než podáním řádným a v zastoupení advokátem, jeví se pak setrvání na požadavku poučení dalšího, pro konkrétní řízení, neefektivním a formalistickým.

Vědomost o povinném zastoupení a důsledcích toho, že tato podmínka není splněna, dává stěžovatel ostatně najevo i v posuzovaném návrhu, a ač se zde - pod uvedením svého jména a v závěru podání - výslovně označuje jako subjekt "zastupovaný nyní ještě určovaným advokátem", Ústavní soud vlastním šetřením ze dne 27. 8. 2009 u České advokátní komory, pobočky v Brně, zjistil, že stěžovatel návrh na ustanovení advokáta nepodal.

V souladu s dřívějším hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem (shodně viz usnesení ve stěžovatelově věci

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

a

sp. zn.

) se tudíž Ústavní soud znovu uchýlil k přiměřenému použití ustanovení a soudcem zpravodajem ústavní stížnost spojenou s dalšími návrhy bez jednání odmítl, s poukazem též na to, že jeho rozhodovací praxe je v tomto směru již ustálená (srov. např. usnesení

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

,

sp. zn.

a další).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. září 2009

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj