Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1557/09

Ústavní soud rozhodl dne 17. září 2009 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Vladimíra Kůrky a Miloslava Výborného ve věci ústavní stížnosti F. L., zastoupeného Mgr. Terezou Volnou, advokátkou, AK se sídlem v Novém Jičíně, Msgr. Šrámka 1183/20, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2009 čj. -195, rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 3. 2007 čj. -156 a rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 11. 4. 2005 čj. -109, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Návrhem předaným k poštovní přepravě dne 15. 6. 2009 a doplněným dne 28. 7. 2009 se F. L. (dále jen "stěžovatel") domáhal, aby Ústavní soud nálezem zrušil shora uvedená rozhodnutí obecných soudů vydaná v řízení o přivolení k výpovědi z nájmu družstevního bytu.

Ústavní stížnost byla podána včas osobou řádně zastoupenou a k jejímu podání oprávněnou. Ústavní soud je k jejímu projednání příslušný. Jde o návrh sice přípustný, ale z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.

Obsah ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí i průběh řízení před obecnými soudy, jež těmto rozhodnutím předcházela, netřeba rekapitulovat, neboť jsou stěžovateli i účastníkům řízení známy.

Ústavní soud konstatuje, že napadená rozhodnutí Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Ostravě a Okresního soudu v Novém Jičíně jsou v dostatečném rozsahu a přezkoumatelným způsobem odůvodněna a nepřípustné ústavněprávní konsekvence, jež stěžovatel vyvozuje, dle přesvědčení Ústavního soudu nezakládají. Z toho důvodu postačí na obsah jejich odůvodnění coby ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování nevykazující prvky svévole odkázat. Opakovat to, co již správně bylo těmito rozhodnutími řečeno, považoval by Ústavní soud za formalistické.

K námitce stěžovatele, že Krajský soud v Ostravě porušil jemu ústavně zaručená procesní práva, "když ... jednal o odvolání stěžovatele dne 22. 3. 2007 v jeho nepřítomnosti, přestože se stěžovatel z tohoto jednání řádně a včas omluvil a současně požádal o odročení, přičemž stěžovatel zároveň vyjádřil svůj nesouhlas, aby odvolací soud jednal v jeho nepřítomnosti", uvádí Ústavní soud následující. Předně možno uvést, že v občanskoprávním řízení není (zásadně) neúčast řádně zastoupeného žalobce či žalovaného při odvolacím jednání důvodem pro jeho odročení. Tak se i v projednávané věci stalo, přičemž v odůvodnění napadeného rozsudku odvolací soud vyložil, z jakých důvodů k odročení jednání nepřistoupil. Nadto z ústavní stížnosti samotné není vůbec jasné, čím "neúčast stěžovatele u jednání ovlivnila průběh dokazování do té míry, že to bylo na újmu řádného a úplného zjištění skutkového stavu věci"; takováto stěžovatelem předložená obecná formulace není způsobilá nahradit skutečné (tj. konkrétní) tvrzení; teprve na jeho základě byl by Ústavnímu soudu vytvořen prostor pro úvahu, zda z hlediska kautel ústavnosti postup krajského soudu obstojí.

Na základě výše uvedeného proto Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh podle ust. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako zjevně neopodstatněný odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 17. září 2009

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu