Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
63528.html
HTML · 0 B
No categories available
III.ÚS 1915/09
Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůry (soudce zpravodaje) a Jiřího Muchy o ústavní stížnosti stěžovatelů 1/J. K., zastoupeného Mgr. Petrem Hájkem, advokátem se sídlem v Litoměřicích, Michalská 4, a 2/ J. K., proti jinému zásahu orgánu veřejné moci spočívajícímu ve výběru regulačních poplatků podle ustanovení § 16a zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění, ve spojení s návrhy na zrušení 1/ ustanovení § 16a zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění, 2/ ustanovení § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů a 3/ stanoviska pléna Ústavního soudu ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96 , takto:
Ústavní stížnost a další návrhy (dle záhlaví) se odmítají.
Odůvodnění:
V ústavní stížnosti stěžovatelé tvrdí existenci "jiného zásahu orgánu veřejné moci" ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu ") a navrhují, aby Ústavní soud nálezem deklaroval, že výběrem regulačních poplatků podle ustanovení § 16a zákona č. 48/1997 Sb. , o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, v rozhodném znění, bylo porušeno právo na bezplatnou zdravotní péči na základě veřejného zdravotního pojištění za podmínek stanovených zákonem zakotvené v čl. 31 , větě druhé, Listiny základních práv a svobo d. V návaznosti na to stěžovatelé požadují, aby Ústavní soud též rozhodl, že 1/ ustanovení § 16a výše označeného zákona, 2/ ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu a 3/ stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 21. 5. 1996, sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96 , se zrušují.
Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republik y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústav y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu ].
Usnesením ze dne 28. 5. 2009,
sp. zn. IV. ÚS 569/09
, vydaném v jiné - skutkově a právně však srovnatelné - věci Ústavní soud návrhy týchž stěžovatelů zhodnotil tak, že "nevyhověly podmínkám stanoveným v § 72 odst. 3 a 6, jakož i § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu ", a proto je z důvodů dle ustanovení § 43 odst. 1 , písm. a) a e) zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu odmítl.
Ani v této věci nemá Ústavní soud důvod postupovat jinak; jelikož důvody, na nichž byly dřívější závěry založeny, jsou stěžovatelům známy, postačí zde na ně toliko odkázat.
Stěžovatelům je namístě jen znovu připomenout, že není přípustné jakkoliv obcházet zákonné vymezení subjektů, legitimovaných k podání návrhu na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení (viz § 64 odst. 1 zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu ), a už zcela zjevným nedopatřením je zjevně návrh, aby ústavní soud zrušil § 30 zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu (srov. čl. 88 odst. 2 Ústavy České republik y), jakož i své vlastní stanovisko (zde sp. zn. Pl. ÚS-st.-1/96 ).
Vzhledem k tomu, že druhý stěžovatel ve lhůtě stanovené písemnou výzvou Ústavního soudu (ani později), neodstranil procesní nedostatek povinného zastoupení advokátem, je vůči němu dán rovněž důvod pro odmítnutí návrhu soudcem zpravodajem uvedený v ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ustavním soudu.
K žádosti stěžovatelů, aby údaje o jejich totožnosti byly uváděny "ve všech rozhodnutích, nálezech a písemnostech týkajících se této věci (třeba statistikách, výročních zprávách apod.) nebo v písemnostech v souvislosti s touto věcí", se poukazuje na to, že anonymizace údajů účastníků řízení se provádí na základě § 59 odst. 3 zákona o Ústavním soudu zákona o Ústavním soudu , § 66 odst. 4 Kancelářského a spisového řádu Ústavního soudu, resp. pokynu předsedy Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2007.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. září 2009
Jan Musil
předseda senátu