Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1984/09

Ústavní soud rozhodl dne 10. září 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Mgr. Ing. R. V., zastoupeného JUDr. Janou Kašpárkovou, advokátkou se sídlem Blanická 19, 772 00 Olomouc, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2009 č. j. -54, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Formálně bezvadným návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví označený rozsudek Nejvyššího správního soudu, jímž byla zamítnuta jeho kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 23. října 2008 č. j. -29, kterým tamní soud zamítl žalobu směřující vůči přesně označenému rozhodnutí správního orgánu.

Stěžovatel tvrdil, že rozhodnutím Nejvyššího správního soudu došlo k porušení jeho ústavně zaručených základních práv a ústavních kautel zakotvených v , , a d. Toto své přesvědčení odůvodnil tím, že v dané záležitosti (stran penále vztahujícího se k zálohám na důchodové pojištění za vymezené období) rozhodující správní orgány a posléze obecné soudy jednak nesprávně interpretovaly obsah y "Inventura pohledávek k 25.01.05" a jednak se opíraly mimo jiné i o , ve znění účinném po 1. lednu 2004 (jenž byl změněn ), který shledává za rozporný s d. Ve svém návrhu nejdříve zrekapituloval vývoj předmětného řízení a poté i námitky uplatněné v kasační stížnosti, s nimiž se dle názoru stěžovatele Nejvyšší správní soud akceptovatelným způsobem nevypořádal, když (údajně) také nevycházel z výkladových zásad in dubio pro libertate a in dubio mitius (nálezy Ústavního soudu

sp. zn.

,

). Na podporu svých vývodů stěžovatel opětovně poukázal rovněž na rozhodovací důvody obsažené v nálezu Ústavního soudu

sp. zn.

, týkající se sofistikovaného zdůvodňování zjevné nespravedlnosti, a v návaznosti na to navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Z pohledu ústavněprávního dle názoru Ústavního soudu argumentace Nejvyššího správního soudu obstojí. Interpretace relevantního právního rámce a obsahu kritice stěžovatele podrobeného listinného důkazu, kterou podává v odůvodnění svého rozsudku (s. 56-58), je interpretací nestojící v rozporu s obsahem jak právní praxí, tak i doktrínou obecně akceptovaných výkladových metod (kupř. nálezy

sp. zn.

,

,

), přičemž ani není v daném případě výrazem zjevného a neodůvodněného vybočení ze standardů výkladu, jenž je v soudní praxi respektován (srov. nález

sp. zn.

). S ohledem na logicky přesvědčivě vybudované odůvodnění předmětného rozhodnutí nejsou dány podmínky pro aplikaci zásad vyplývajících z rozhodovacích důvodů vyložených v odkazovaných nálezech Ústavního soudu a z pohledu tohoto aspektu jim nelze situaci stěžovatele připodobnit.

V důsledku toho, že porušení práv, jichž se stěžovatel dovolával, Ústavní soud neshledal, byl posouzen jeho návrh jako zjevně neopodstatněný a mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. září 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu