Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
63378.html
HTML · 0 B
No categories available
IV.ÚS 1996/09
Ústavní soud České republiky rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Jiřího Muchy a Michaely Židlické mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti V. R., právně zastoupeného JUDr. Lubomírem Müllerem, advokátem se sídlem advokátní kanceláře Praha 5, Symfonická 1496/9, směřující proti usnesení Okresního soudu v Mladé Boleslavi ze dne 23. června 2009, sp. zn. 2 T 331/2007 , takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včas podanou ústavní stížností splňující i další náležitosti podání dle zákona č. 182/1993 Sb. , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu zákon o Ústavním soudu "), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí, neboť má za to, že jím bylo narušeno jeho ústavně zaručené právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d (dále jen "Listina ") a na spravedlivý proces dle čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").
Výše uvedeným usnesením Okresní soud v Mladé Boleslavi zamítl žádost stěžovatele o náhradu nákladů jakožto poškozeného v trestním řízení.
Stěžovatel ve své ústavní stížnosti uvedl, že se domáhal v trestním řízení náhrady nákladů právního zastoupení, které mu však soud nepřiznal s odkazem na ustanovení § 154 odst. 1 trestního řádu a na fakt, že stěžovatel byl se svým nárokem odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních. Stěžovatel se však domnívá, že soud dostatečně nezhodnotil okolnosti případu a v souvislosti s tím neaplikoval ustanovení § 154 odst. 2 trestního řádu, podle kterého může soud podle povahy věci a okolností případu uložit odsouzenému povinnost nahradit poškozenému zcela nebo z části náklady související s účastní poškozeného v trestním řízení. Tím došlo k porušení jeho shora popsaných zaručených práv, a proto navrhl, aby Ústavní soud napadené rozhodnutí zrušil.
Ústavní soud poté, co se seznámil s obsahem ústavní stížnosti i napadeného rozhodnutí, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a to z následujících důvodů.
Ústavní soud představuje soudní orgán ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústav y ČR). Není obecným soudem dalšího stupně, není součástí obecných soudů, jimž není ani instančně nadřazen. Ústavní soud není běžnou další instancí v systému všeobecného soudnictví. Nezabývá se eventuálním porušením běžných práv fyzických osob, pokud takové porušení současně neznamená porušení základního práva nebo svobody zaručené ústavním zákonem.
Pokud jde o tvrzené porušení čl. 36 odst. 1 Listin y, resp. čl. 6 odst. 1 Úmluvy, Ústavní soud neshledal, že by postupem obecného soudu byl stěžovatel zkrácen na svém právu na spravedlivý proces tak, jak je v citovaném ustanovení Listin y zaručeno a jak bylo toto právo Ústavním soudem opakovaně v jeho ustálené judikatuře vyloženo.
Dotčené ustanovení trestního řádu dává na zvážení soudu, zda nastaly okolnosti, kdy přichází v úvahu přiznání náhrady škody poškozenému v trestním řízení i při nesplnění podmínek dle § 154 odst. 1 trestního řádu. Bylo a je zcela v kompetenci obecného soudu, aby se znalostí všech okolností případu posoudil, zda okolnosti hodné zřetele nastaly či nikoliv. Sama zákonem popsaná možnost nezaručuje automaticky a přímo nárok na uplatnění § 154 odst. 2 trestního řádu.
Pokud tedy stěžovatel tvrdil v ústavní stížnosti, že byl zkrácen na svém právu na spravedlivý proces tím, že soud v jeho věci dospěl k jinému právnímu závěru, nežli stěžovatel, tak za situace, kdy stěžovateli přísluší možnost domoci se náhrady škody v občanskoprávním řízení, nezbývá, než tvrzení stěžovatele hodnotit jako pouhou polemiku s právními závěry obecného soudu.
Podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavnímu soudu senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh zjevně neopodstatněný. V projednávané věci neshledal senát Ústavního soudu stěžovatelem tvrzená pochybení obecných soudů, a proto mu nezbylo, než ústavní stížnost podle tohoto ustanovení odmítnout
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 17. srpna 2009
Vlasty Formánkové
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu