Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1673/09

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci navrhovatele AVON TRADING LIMITED, se sídlem Corporate Business Centre Limited, Lawford House, Albert Place, Londýn, Anglie, zastoupeného JUDr. Ing. Ivanem Rottem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem Křížová 18, Brno, směřující proti usnesení Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 26. března 2009 a proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 1. října 2008 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a splňujícím i další podmínky podle , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), se navrhovatel s odkazem na porušení a d domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Usnesením Vrchního soudu v Praze sp. zn. ze dne 23. března 2009 bylo mimo jiné podle § 256 trestního zákona zamítnuto odvolání navrhovatele proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. ze dne 1. října 2008, jímž byl A. L. (dále jen "odsouzený") shledán vinným ze spáchání trestného činu podvodu podle § 250 odst. 1 a 4 trestního zákona, odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání pěti let a navrhovatel jako jeden z poškozených s nárokem na náhradu škody podle § 229 odst. 1 trestního řádu odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání věci, je vždy povinen přezkoumat formální (procesní) náležitosti, tj. zejména zda je ústavní stížnost přípustná.

Podle ustanovení je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje; to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení. Takovými prostředky rozumí vedle řádných opravných prostředků a mimořádných opravných prostředků také jiné procesní prostředky k ochraně práva, s jejichž uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení ( ).

Ústavní stížnost podle písm. d) y představuje toliko subsidiární prostředek ochrany práv jednotlivce, který lze uplatnit pouze v situaci, kdy v právním řádu neexistují jiné prostředky ochrany práva nebo kdy případný zásah do práv nelze odčinit jiným způsobem.

Princip subsidiarity ústavní stížnosti, který se promítá v konkrétním znění příslušných ustanovení , tak stanoví maximu, podle níž existuje-li v právním řádu prostředek, jehož uplatněním může jednotlivec dosáhnout ochrany svých práv, je třeba trvat před podáním ústavní stížnosti na jeho vyčerpání.

Z ústavní stížnosti je zřejmé, že navrhovatel svým přistoupením k trestnímu řízení sledoval ochranu svých majetkových práv, konkrétně přiznání nároku na náhradu škody ve výši 10.000.000,- Kč s příslušenstvím, která mu jednáním odsouzeného údajně vznikla.

Ústavní soud opakovaně judikoval, že ústavní soudnictví je vybudováno především na základě přezkumu věcí pravomocně skončených, v nichž eventuální protiústavnost nelze napravit jinak (např. nález

sp. zn.

).

V tomto případě nelze než trvat na tom, aby navrhovatel před podáním ústavní stížnosti vyčerpal procesní prostředky občanskoprávní, které mu právní řád k ochraně těchto práv poskytuje. Z hlediska Ústavního soudu dosud řízení navrhovatele o nároku na náhradu škody nebylo pravomocně ukončeno, neboť navrhovatel má k dispozici celý další úplný proces se všemi právy. Proto se jedná o návrh nepřípustný (stejný právní závěr obsahuje např. usnesení

sp. zn.

nebo

).

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou podle ustanovení odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( ).

V Brně dne 3. srpna 2009

Vlasta Formánková

soudkyně zpravodajka