Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 2026/09

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů a) L. Š., b) Ing. E. Š., c) Ing. M. Š., všech zastoupených JUDr. Vladimírem Kracíkem, advokátem se sídlem v Českých Budějovicích, Piaristická 22/8, proti rozhodnutí Ministerstva financí ze dne 3. 12. 2008, čj. 908/45262/2008-91935/2008, a rozhodnutí ministra financí ze dne 26. 5. 2009, čj. 908/45262/2008-106857/2008, za účasti Ministerstva financí jako účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Podanou ústavní stížností se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, jimž vytýkají porušení svých práv zaručených v a 2 odst. 2 d (dále jen " "). Podstatou ústavní stížnosti je nesouhlas s nepřiznáním náhrady za majetek znárodněný podle dekretu presidenta republiky č. 100/1945 Sb., o znárodnění dolů a některých průmyslových podniků.

Z přiložených rozhodnutí Ústavní soud zjistil, že Ministerstvo financí dne 3. 12. 2008, čj. 908/45262/2008-91935/2008, rozhodlo o nepřiznání náhrady za majetek "firmy" blíže identifikované ve výroku rozhodnutí, znárodněný podle dekretu č. 100/1945 Sb.

Rozhodnutím ze dne 26. 5. 2009, čj. 908/45262/2008-106857/2008, ministr financí rozklad stěžovatelů zamítl.

Ústavní stížnost není přípustná.

Ústavní soud před tím, než přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje všechny zákonem požadované náležitosti, a zda jsou vůbec dány procesní předpoklady nezbytné pro její věcné projednání, stanovené , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), včetně podmínky vyčerpání všech procesních prostředků k ochraně práva, uvedené v . Jedním ze základních pojmových znaků ústavní stížnosti, jakožto prostředku k ochraně ústavně zaručených základních práv a svobod je její subsidiarita. To znamená, že ústavní stížnost lze zásadně podat pouze tehdy, vyčerpal-li navrhovatel před jejím podáním všechny prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení ( ).

Ústavní soud ve světle výše naznačených úvah konstatuje, že ústavní stížnost je nepřípustná, protože stěžovatelé před jejím podáním nevyčerpali všechny procesní prostředky, které jim zákon poskytuje k ochraně jejich práva. V dané věci směřuje ústavní stížnost proti rozhodnutím Ministerstva financí a ministra financí. Stěžovatelé přehlížejí, že v souladu s y lze proti těmto rozhodnutím brojit žalobou, a to v závislosti na soukromoprávní nebo veřejnoprávní povaze věci buď v režimu části páté (viz a a násl. ) nebo podle a násl. Teprve nebude-li v těchto řízeních (včetně řízení o opravných prostředcích) poskytnuta ochrana tvrzeným ústavně garantovaným právům, lze se v souladu se shora uvedeným principem subsidiarity domáhat ochrany ústavní stížností.

Ústavní soud se záměrně nevyjadřuje k otázce, zda v souzené věci mají stěžovatelé postupovat cestou správního nebo civilního soudnictví, neboť řešení této otázky mu zásadně nepřísluší. Již v usnesení

sp. zn.

Ústavní soud konstatoval, že by "překračoval svoji kompetenci, pokud by si osvojoval rozhodovat o rozdělení agendy správního soudnictví podle veřejnoprávní a soukromoprávní povahy vztahů, které jsou předmětem sporů. Je věcí obecné justice nalézat hranici mezi množinou veřejnoprávních a soukromoprávních vztahů. Rozhraničení veřejného a soukromého práva je záležitost práva jednoduchého, nikoli základních lidských práv, ať už hmotných (právo na majetek podle , právo k výsledkům tvůrčí duševní činnosti podle či další práva), nebo procesních (právo na soudní a jinou právní ochranu podle a dalších d). Ta mohou být stejně dobře ochráněna nebo opomíjena jednou i druhou větví současného českého správního soudnictví, přičemž justiční charakter rozhodujících orgánů pochyby nevyvolává." Na tomto principu zdejší soud setrval kupř. i v nedávném plenárním usnesení

sp. zn.

.

Podstatné tedy je, že proti rozhodnutí ministra financí o rozkladu a jemu předcházejícímu rozhodnutí Ministerstva financí mají stěžovatelé k dispozici prostředek nápravy ve smyslu , jenž je dle téhož zákona nutno před podáním ústavní stížnosti vyčerpat (samozřejmě včetně dalších prostředků nápravy v podobě opravných prostředků, jež jsou v příslušném druhu soudnictví k dispozici, tj. kupř. proti rozhodnutí krajského soudu o žalobě v režimu správního soudnictví by bylo nutno nejprve brojit kasační stížností). Pro úplnost je nutno dodat, že nevystihnou-li stěžovatelé správně soukromoprávní či veřejnoprávní povahu nároku, neznamená to definitivní odepření přístupu k soudu (viz , a , až 4 a ).

Na základě výše uvedených skutečností soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítl podle .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 6. srpna 2009

Ivana Janů

soudce zpravodaj