Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 1409/09

Ústavní soud rozhodl dne 10. srpna 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele Ing. J. G., zastoupeného Mgr. Martinem Vovsíkem, advokátem se sídlem v Plzni, Malá č. 6, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27. 11. 2008 č. j. -111, Vrchního soudu v Praze ze dne 6. 2. 2006 č. j. -89 a Městského soudu v Praze ze dne 24. 2. 2005 č. j. -56, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se domáhal zrušení výše citovaných rozhodnutí s tím, že je považuje za věcně nesprávná a podle jeho přesvědčení zasahují do jeho ústavně zaručeného práva na spravedlivý proces. U příslušného soudu podal žalobu o určení, že pohledávka žalobce ve výši 5.000.000,- Kč, přihlášená do konkursního řízení u Městského soudu v Praze, vedeného pod sp. zn. věci úpadce Private Investors a. s., je pohledávkou za podstatou, tato žaloba však byla zamítnuta. Vrchní soud v Praze jeho odvolání nevyhověl, rozsudek soudu I. stupně jako správný potvrdil, když shodně konstatoval, že finanční prostředky, které žalobce úpadci poskytl dle smlouvy o správě portfolia, se nestaly součástí majetku úpadce, a proto nejde o pohledávku za podstatou, jak to má na mysli Stejný názor pak vyslovil i Nejvyšší soud, který jeho dovolání proti rozsudku Vrchního soudu v Praze nevyhověl. Vzhledem k tomu, že se soudy zabývaly i výší pohledávky a vycházely při jejím stanovení z výpisu stavu portfolia od úpadce k 18. 5. 2001, s takovým postupem nemůže souhlasit, když zjišťovaný stav portfolia čerpal z neúplného a nedokonalého způsobu jeho vedení.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [ , , ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práva, jehož se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud, který shledal podle přípustnost dovolání v rozsahu týkajícím se pořadí pohledávky v konkursním řízení, vedeném proti úpadci, opodstatněně je, s poukazem na skutková zjištění soudů a mj. na obsah , a zákona o konkursu a vyrovnání, ve znění účinném k l. 6. 2001, zamítl. Důvodně, s odvoláním na a , soud také odmítl dovolání napadající závěry soudů o výši pohledávky žalobce proti úpadci. Poněvadž ve vyčerpávajícím odůvodnění rozsudku se Nejvyšší soud vypořádal se všemi námitkami v dovolání uplatněnými, lze v dalším na toto odůvodnění odkázat. K poukazu stěžovatele na způsob zjišťování výše jeho pohledávky za úpadcem nutno uvést, že z ústavního principu nezávislosti soudů ( y ČR) vyplývá též zásada volného hodnocení důkazů, obsažená v . V postupu soudů nebyl shledán rozpor s citovaným ustanovením, a proto nespadá do pravomoci Ústavního soudu "hodnotit" obecnými soudy provedené hodnocení důkazů, a to ani tehdy, kdyby se s ním sám neztotožňoval (rozhodnutí Ústavního soudu ve věci

sp. zn.

,

a násl.).

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [ , ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. srpna 2009

Jiří Mucha

předseda senátu Ústavního soudu