Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 1592/09

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vladimíra Kůrky a soudců Pavla Rychetského a Elišky Wagnerové o námitce podjatosti soudce Pavla Holländera, podané stěžovatelkami 1/ M. H. a 2/ J. H., zastoupenými JUDr. Pavlem Gatíkem, advokátem se sídlem v Ostravě - Mariánské Hory, Výstavní 10, v řízení o ústavní stížnosti vedené u Ústavního soudu pod

sp. zn.

, takto:

Soudce Pavel Holländer není vyloučen z projednávání a rozhodování této věci.

Odůvodnění:

Stěžovatelky v záhlaví označeném řízení o ústavní stížnosti vznesly námitku podjatosti rozvrhem práce Ústavního soudu určeného soudce Pavla Holländera, kterou odůvodnily tím, že k němu "nemají důvěru", neboť působil jako soudce zpravodaj v jiné jejich věci (

sp. zn.

), přičemž tehdejší ústavní stížnost byla odmítnuta, aniž by byl vyžádán procesní spis obecného soudu. Stěžovatelky proto navrhly, aby jmenovaný soudce byl z projednání a rozhodování jejich věci vyloučen.

Ve vyjádření k této námitce soudce Pavel Holländer uvedl, že stěžovatelky osobně nezná, k dané věci jiný než úřední vztah nemá, a podjatý se necítí.

Podle , 2 , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ""), je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti; dále též tehdy, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.

Tyto podmínky v posuzovaném případě naplněny nejsou.

Osobní vztah soudce Pavla Holländera k účastníkům řízení nebo jejich zástupcům dán není zjevně, a ani stěžovatelky jej netvrdí.

Není zde však ani nepřípustný vztah věci, neboť nejenže neexistuje soudcův přímý či alespoň zprostředkovaný právní zájem na projednávané věci, nýbrž rovněž neplatí, že by okolnost, že působil v senátě, který rozhodoval jinou věc stěžovatelek, byla objektivně způsobilá ovlivnit nestrannost jeho rozhodování ve věci projednávané nyní.

Ustanovení , jež se zde uplatní prostřednictvím přiměřeně, zakotvuje zásadu, že důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, jež spočívají v jeho postupu v řízení o projednávané věci nebo v rozhodování v jiných věcech. Stěžovatelky nedokládají, že by předchozí soudcovské působení Pavla Holländera v jiné jejich věci bylo způsobilé tuto zásadu prolomit, resp. že by jím mohl být konkrétně založen nepřípadný "poměr" ať už k nim samým nebo k dané věci.

Stěžovatelkám je pak přiléhavé jen znovu potvrdit, že z pohledu rozhodovacích důvodů, na nichž byl založen výsledek řízení o předchozí ústavní stížnosti (zčásti nepřípustné, zčásti zjevně neopodstatněné), nebylo připojení procesního spisu obecného soudu zapotřebí, jelikož již sama soudní rozhodnutí, jež měl Ústavní soud k dispozici, byla podkladem pro rozhodnutí dostatečným.

Lze tedy uzavřít, že o nestrannosti jmenovaného soudce není jakékoli legitimní pochybnosti (srov. kupříkladu rozhodnutí Ústavního soudu ve věcech

sp. zn.

,

,

,

a dalších).

Námitce podjatosti proto rozvrhem práce Ústavního soudu určený senát s personální modifikací, vycházející z toho, že též proti jeho dvěma členům, soudcům Janu Musilovi a Jiřímu Muchovi, směřovala námitka obdobná) nevyhověl; ve vztahu k posledně jmenovaným soudcům nebylo zapotřebí o ní rozhodovat, neboť ku věci dané ústavní stížnosti nejsou soudci přidělenými.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. července 2009

Vladimír Kůrka

předseda senátu