Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

II.ÚS 1286/09

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka a soudců Dagmar Lastovecké a Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti T. F. P., zastoupeného matkou PhDr. H. P., zastoupenou Mgr. Janou Přikrylovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Olomouci, tř. Svobody 2, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě, pobočky v Olomouci č. j. -395 ze dne 26. 2. 2009, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel se, s odvoláním na porušení , a d (dále jen ), domáhá zrušení v záhlaví uvedeného usnesení, kterým bylo, s ohledem na úmrtí žalobkyně v průběhu odvolacího řízení, přerušeno řízení o vydání věci, vedené u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. , do doby pravomocného skončení projednání dědictví po Ing. E. P. (tj. žalobkyni).

Stěžovatel namítá, že v odůvodnění rozhodnutí odvolací soud neuvádí, proč nemůže v řízení pokračovat, ačkoliv dle zprávy soudního komisaře je okruh právních nástupců žalobkyně znám. Poukazuje na to, že v jiné obdobné věci, týkající se náhrady škody, postupoval jiný soud odlišně a ačkoliv aplikoval stejné ustanovení , vydal, v krátkém odstupu 3 týdnů od nyní napadeného usnesení, rozhodnutí, dle nějž lze v řízení pokračovat s právními nástupci žalobkyně. Dále stěžovatel uvádí, že v době vydání napadeného usnesení žádné dědické řízení neběželo, neboť bylo pravomocně zastaveno podle

Ústavní soud přezkoumal ústavní stížnost spolu s napadeným rozhodnutím z hlediska kompetencí daných mu u ČR, tj. z pozice soudního orgánu ochrany ústavnosti, který je oprávněn do rozhodovací pravomoci obecných soudů zasahovat pouze za předpokladu, že nepostupují v souladu s principy obsaženými v hlavě páté y, a dospěl k závěru, že není opodstatněná.

Z námitek uvedených v ústavní stížnosti je totiž zřejmé, že stěžovatel se ze strany Ústavního soudu domáhá přehodnocení závěru krajského soudu způsobem, který by měl nasvědčit opodstatněnosti jeho právního názoru o "správném" procesním vedení řízení, čímž staví Ústavní soud do role, která mu však nepřísluší.

Ústavní soud ověřil, že krajský soud v odůvodnění rozhodnutí zcela jednoznačně uvedl, že na základě zjištěných skutečností, tj. ztráty procesní způsobilosti a způsobilosti být účastníkem řízení na straně žalobkyně, povahy věci uplatněné při vindikační žalobě a s přihlédnutím k okruhu v úvahu přicházejících právních nástupců (vymezeného sdělením notářky ze dne 12. 2. 2009), podřadil procesní situaci pod kritéria a řízení přerušil do doby pravomocného rozhodnutí v dědickém řízení o tom, na kterého z právních nástupců žalobkyně přicházejících v úvahu přešla práva a povinnosti podle předmětu sporu v posuzované věci.

Ústavní soud zdůrazňuje, že není soudem nadřízeným obecným soudům a nepřísluší mu zasahovat do jejich pravomoci, pokud postupují v souladu s principy hlavy páté y. Postup v soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu a výklad jiných než ústavních předpisů a jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů. Úkolem Ústavního soudu není zabývat se porušením běžných práv fyzických nebo právnických osob, chráněných "běžnými "zákony pokud takové porušení neznamená zároveň porušení ústavně zaručeného práva nebo svobody.

V daném případě odvolací soud postupoval v souladu s příslušnými ustanoveními a jeho rozhodnutí (upravující vedení řízení) nevybočilo z mezí ústavnosti. Ústavní soud neshledává důvody, aby rozhodnutí krajského soudu, které je výrazem soudní nezávislosti, jakkoliv přehodnocoval. Dle názoru Ústavního soudu krajský soud dostatečně objasnil, z jakých důvodů řízení přerušil, přičemž okolnost, že jiný soud v jiném sporu s jiným předmětem řízení postupoval odlišně, sama o sobě nezakládá neústavnost napadeného rozhodnutí.

Stěžovatel konkrétně neuvádí, kdy došlo k zastavení dědického řízení podle , tj. z důvodu nezanechání majetku zůstavitelky. Nastalou procení situaci však v projednávané věci teprve bude třeba řešit, přičemž je na stěžovateli, aby v příslušných řízeních dbal o adekvátní ochranu svých práv.

Vzhledem k tomu, že jak Ústavní soud ověřil, krajský soud rozhodoval v souladu s principy hlavy páté y a jeho rozhodnutí nevybočilo z mezí ústavnosti, byl návrh dle ustanovení , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. července 2009

Stanislav Balík

předseda senátu