Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

IV.ÚS 2438/08

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Miloslava Výborného a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MgA. K. Š., právně zastoupené advokátem JUDr. Václavem Duškem, CSc., Nový lesík 7, Praha 6, proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 10. 7. 2008 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 29. 9. 2008 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu a , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "), prostřednictvím nichž se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného usnesení Vrchního soudu v Praze.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví .

II.

Ústavní stížností napadeným usnesením potvrdil Vrchní soud v Praze rozhodnutí Městského soudu a ve výroku II. uložil stěžovatelce povinnost nahradit oprávněným náklady odvolacího řízení ve výši 8.600,- Kč. Ve svém návrhu stěžovatelka poukazuje především na skutečnost, že řízení před městským soudem bylo zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku ve výši 1000,- Kč. Stěžovatelka je přitom nemajetná a proto požádala soud o prominutí soudního poplatku, ten jí však nevyhověl a po opětovné výzvě k jeho zaplacení řízení zastavil. Stěžovatelka dále poukazuje na okolnosti týkající se výměny družstevního bytu za byt nájemní.

III.

Ústavní soud přezkoumal napadené rozhodnutí z hlediska stěžovatelkou v ústavní stížnosti uplatněných námitek, a se zřetelem ke skutečnosti, že mohl přezkoumávat pouze jejich ústavnost, dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud opakovaně poukazuje na svoji konstantní judikaturu, podle které není součástí obecné soudní soustavy, a nepřísluší mu proto právo dozoru nad rozhodovací činností obecných soudů. Do rozhodovací činnosti obecných soudů je Ústavní soud oprávněn zasáhnout pouze tehdy, byla-li pravomocným rozhodnutím těchto orgánů porušena ústavně zaručená základní práva nebo svobody.

V předmětném případě Ústavní soud nikterak nezpochybňuje tíživou sociální situaci stěžovatelky, nicméně postup obecných soudů nelze považovat za ústavně nekonformní. Viděno čistě procesním úhlem pohledu, neměl Vrchní soud v Praze jinou možnost, než rozhodnutí městského soudu potvrdit, neboť po nepřiznání osvobození od soudního poplatku se další procesní postup soudu odvíjel přímo od toho, zda bude soudní poplatek uhrazen či nikoliv. Jelikož tento uhrazen nebyl, neměl nalézací soud prakticky jinou možnost, než řízení zastavit. Co se týče uložení povinnosti uhradit účastníkům řízení náklady odvolacího řízení, postupoval odvolací soud dle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen " "). Skutečnost, že ve věci neproběhlo žádné soudní jednání, ještě neznamená, že protistraně v souvislosti s odvolacím řízením nevznikly žádné náklady stran právního zastoupení. Vrchní soud sice mohl s ohledem na situaci stěžovatelky zvážit aplikaci ustanovení , nicméně tato úvaha byla v diskreci odvolacího soudu.

Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný dle ustanovení .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. června 2009

Vlasta Formánková

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu