Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 288/09

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou o ústavní stížnosti podané jménem stěžovatele P. V. jeho obhájcem JUDr. Ing. Lukášem Prudilem, Ph.D., advokátem se sídlem v Brně, Bašty 8, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2008, sp. zn. , a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 27. 5. 2008, sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatel navrhl, aby pro porušení 8 odst. 2d Ústavní soud zrušil v záhlaví označená usnesení obecných soudů.

Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel byl - v řízení vedeném proti němu jako uprchlému - rozsudkem Městského soudu v Brně ze dne 1. 4. 2008, sp. zn. , uznán vinným trestným činem výtržnictví podle § 202 odst. 1 tr. zák. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou měsíců, pro jehož výkon byl podle § 39a odst. 2 písm. b) tr. zák. zařazen do věznice s dozorem.

O odvolání stěžovatele rozhodl shora uvedeným usnesením Krajský soud v Brně tak, že je podle § 256 tr. řádu (jako nedůvodné) zamítl, a následné stěžovatelovo dovolání Nejvyšší soud rovněž napadeným usnesením podle ustanovení § 265i odst. 1 písm. e) tr. řádu (jako zjevně neopodstatněné) odmítl.

V ústavní stížnosti je namítáno, že odvolací soud nemohl správně hodnotit subjekt ani subjektivní stránku trestného činu z hlediska existence důvodu nepříčetnosti podle § 12 tr. zák., popř. privilegované trestnosti podle § 32 odst. 1 tr. zák., a dopouštěl se pouhých spekulací v oblasti, jejíž posouzení náleží výhradně znalci. Nejvyšší soud tím, že nevyvodil z pochybení odvolacího soudu kasační důsledky, rozhodl o dovolání rovněž protiústavně.

Legitimaci k podání tohoto návrhu dovozuje v záhlaví jmenovaný advokát z toho, že v řízení proti uprchlému vystupoval jako ustanovený obhájce se stejnými právy jako obviněný (§ 304 tr. řádu).

Ústavní soud je podle y soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu písm. d)y rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "")].

Podle soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne mimo jiné tehdy, jde-li o návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

Návrh, jímž je ústavní stížnost, je podle nepřípustný, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje; těmi jsou i opravné prostředky mimořádné, s výjimkou návrhu na obnovu řízení (srov. téhož předpisu).

Ústavní stížnost se vyznačuje mimo jiné tím, že je k standardním procesním ("ne-ústavním") institutům prostředkem subsidiárním; nastupuje coby přípustná až teprve tehdy, když prostředky stanovené obecným právem byly vyčerpány. Je tomu tak proto, že především obecné soudy jsou povolány k ochraně práv fyzických a právnických osob, a teprve, není-li zjednána náprava v rámci režimu obecného soudnictví, může se uplatnit ochrana poskytovaná přezkumem Ústavního soudu, však v rozsahu omezeném na hlediska ústavnosti.

Právě z hlediska zásady subsidiarity ústavněprávního přezkumu pak nelze opomenout existenci zvláštního prostředku ochrany tvrzeně dotčených práv již v řízení před obecnými soudy, jenž odsouzenému poskytuje institut upravený v ustanovení § 306a tr. řádu. V usnesení ze dne 25. 4. 2006

sp. zn.

(dostupné na internetových stránkách http://nalus.usoud.cz), jež bylo vydáno v obdobné právní věci, se Ústavní soud k tomuto prostředku uchýlil výslovně, když tamního stěžovatele upozornil, že se "tak může domáhat znovuprovedení důkazů, které byly prováděny v řízení, konaném proti němu jako proti uprchlému, a pro případ, že by řízení proti němu jako proti uprchlému skončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, může se domáhat zrušení takového rozsudku a znovuprovedení hlavního líčení v celém rozsahu (srov. § 306a trestního řádu). Při novém provádění důkazů tak může plně uplatnit svá procesní práva, zvláště pak právo na obhajobu".

K obdobným závěrům dospěl Ústavní soud též kupř. v usnesení ze dne 29. 3. 2007,

sp. zn.

, a v usnesení ze dne 13. 5. 2008,

sp. zn.

.

Tím, že návrh podle § 306a odst. 2 tr. řádu podán nebyl (ústavní stížností není dokládán opak), vyvstala situace, kdy stěžovatel - objektivně - nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Nelze tudíž než uzavřít, že i v dané věci je ústavní stížnost ve smyslu nepřípustná, a proto ji podle citovaného téhož zákona Ústavní soud soudcem zpravodajem odmítl.

Vzhledem k tomuto výsledku řízení nepokládal Ústavní soud za opodstatněné se zabývat otázkou splnění podmínek legitimace k podání ústavní stížnosti v procesní situaci, kdy za odsouzeného v řízení, které bylo vedeno proti uprchlému, podal ústavní stížnost tam ustanovený obhájce, a tudíž není k dispozici speciální plná moc ve smyslu , a .

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. června 2009

Vladimír Kůrka

soudce zpravodaj