Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

I.ÚS 1446/09

Ústavní soud České republiky rozhodl dne 15. června 2009 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti M. A., rozené R., právně zastoupené Mgr. Denisou Valentovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám. 17, 120 00 Praha 2, proti rozhodnutí Všeobecné zdravotní pojišťovny ze dne 17. března 2008 č. j. 18501/2008/OPSK-SŘIP1/Mi a proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 28. ledna 2009 sp. zn. , takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Výše citovaným soudním rozhodnutím byl nařízen výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky z účtů stěžovatelky v rozhodnutí označených.

Stěžovatelka se návrhem podaným k poštovní přepravě dne 2. 6. 2009 domáhala zrušení soudního rozhodnutí, jakož i rozhodnutí Všeobcené zdravotní pojišťovny - výkazu nedoplatků s tím, že tato rozhodnutí porušují její základní práva garantovaná a d. Stěžovatelce byla údajně odňata možnost jednat před soudem, neboť správní rozhodnutí - výkaz nedoplatků jí vůbec nebylo doručeno, když stěžovatelka nežije trvale v České republice. Domnívá se, že za této situace na ni nelze uplatnit fikci doručení rozhodnutí. Nelze-li uplatnit fikci, není podle ní dán exekuční titul na základě kterého by mohla být nařízena exekuce. O celé věci se stěžovatelka dozvěděla náhodně při kontaktu s bankovní úřednicí dne 16. 4. 2009 a od tohoto okamžiku začala věc "řešit". Má za to, že lhůta k podání ústavní stížnosti se musí odvíjet od tohoto data.

Výzvou ze dne 8. 6. 2009, která byla doručena právní zástupkyni stěžovatelky dne 10. 6. 2009, byla stěžovatelka vyzvána k odstranění vad ústavní stížnosti. Ve lhůtě 5 dnů od doručení zmíněné výzvy měla stěžovatelka Ústavnímu soudu doručit plnou moc osvědčující zmocnění právní zástupkyně k zastupování stěžovatelky v řízení o ústavní stížnosti, dále měla předložit kopie napadených rozhodnutí a soud samozřejmě očekával, že návrh bude doplněn řádnou ústavněprávní argumentací.

Dne 11. 6. 2009 telefonicky kontaktovala kancelář soudce zpravodaje paní P. z advokátní kanceláře právní zástupkyně stěžovatelky a žádala o prodloužení lhůty k odstranění vad ústavní stížnosti asi o 10 dnů. Uvedla, že požadovaná plná moc se v advokátní kanceláři nachází pouze v kopii a klientka momentálně pobývá v zahraničí. Proto není možno doržet soudem stanovenou 5 denní lhůtu. Paní P. bylo sděleno, aby žádost zaslala písemně faxem i s kopií původní plné moci.

Dne 12. 6. 2009 byl Ústavnímu soudu doručen přípis právní zástupkyně stěžovatelky spolu s kopiemi napadených rozhodnutí. V přípisu právní zástupkyně uvádí, že je přesvědčena o tom, že plnou moc do spisu zakládala, avšak telefonickým dotazem zjistila, že se plná moc ve spise nenachází a bude do spisu založena "znovu". Proto žádá o prodloužení lhůty o 14 dnů.

Dotazem v příslušné kanceláři Obvodního soudu pro Prahu 2 Ústavní soud zjistil, že rozhodnutí tohoto soudu č. j. -5 bylo stěžovatelce doručeno uložením dne 26. 2. 2009.

Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle , o Ústavním soudu, se odvíjí od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně práva poskytuje.

V daném případě bylo napadené soudní rozhodnutí uloženo dne 26. 2. 2009 a od tohoto data se odvíjí lhůta 10 dnů pro stanovení fikce doručení soudního rozhodnutí. Stěžovatelka sice namítá, že se v dané době nezdržovala v České republice a že se o rozhodnutí dozvěděla až 16. 4. 2009, tedy ještě před koncem 60 denní lhůty k případnému podání ústavní stížnosti, avšak, jak svrchu uvedeno, ústavní stížnost byla předána k poštovní přepravě až 2. 6. 2009, tedy zjevně po uplynutí 60 denní lhůty.

Za této situace Ústavní soud neviděl důvodu proč prodlužovat lhůtu k odstranění vad ústavní stížnosti, neboť prodloužit lze tuto lhůtu pouze za předpokladu, že byla zachována základní 60 denní lhůta k podání ústavní stížnosti, což se v daném případě nestalo. Ústavní soud také neměl důvod k úvahám o aplikaci , neboť stěžovatelka, jak shora uvedeno, neuvedla žádnou ústavněprávní argumentaci a tím méně argumenty, které by dovolily učinit závěr o tom, že její stížnost podstatně přesahuje její vlastní zájmy.

Vzhledem k výše uvedenému soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost odmítnul jako podanou po lhůtě stanovené pro její podání ( ve spojení s , o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. června 2009

Eliška Wagnerová

soudce zpravodaj