Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

III.ÚS 64/09

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky (soudce zpravodaje) a Jiřího Muchy o ústavní stížnosti H.G. a J.K., zastoupených JUDr. Lubošem Chalupou, advokátem se sídlem Praha 8, Křižíkova 56, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 5. 9. 2008 ve věci sp. zn. a proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 8. 3. 2006 ve věci sp. zn. , spojené s návrhem na zrušení ustanovení , takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

V ústavní stížnosti stěžovatelé navrhují zrušení shora uvedených rozhodnutí pro porušení , d, Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a bod 1 jejího Dodatkového protokolu č. 1.

Dříve, než lze přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, je Ústavní soud povolán prověřit, zda jsou splněny všechny formální a obsahové podmínky, stanovené pro její podání , o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "").

Ve smyslu ustanovení je fyzická nebo právnická osoba oprávněna podle písm. d)y podat ústavní stížnost, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručená ústavním pořádkem.

Podle ustanovení soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, jde-li o návrh podaný někým zjevně neoprávněným.

Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 30. 8. 2005, sp. zn. , byla zamítnuta žaloba J.K.- otce stěžovatelů - o určení vlastnictví v žalobě specifikovaných nemovitostí. Městský soud v Praze shora uvedeným rozsudkem rozsudek nalézacího soudu potvrdil a následné dovolání Nejvyšší soud rovněž ústavní stížností napadeným rozsudkem zamítl.

Z ústavní stížnosti se podává, že žalobce J.K. dne 12. 10. 2008 zemřel, a ústavní stížnost, předanou k poštovní přepravě dne 9. 1. 2009, podávají stěžovatelé, jakožto jeho potomci (děti), resp. "jediní zákonní dědici", a poukazují na probíhající dědické řízení (navrhují, aby řízení o ústavní stížnosti bylo do jeho skončení přerušeno). V ústavní stížnosti se uvádí, že rozsudek dovolacího soudu (o posledním opravném prostředku) "byl doručen dne 10. 11. 2008".

Je tedy zjevné, že rozsudek dovolacího soudu byl doručován dřívějšímu zástupci žalobce JUDr. Luboši Chalupovi (advokátu) v době, kdy již žalobce nežil.

Takové doručení je však doručením neúčinným, neboť plná moc zástupce smrtí zastoupeného zanikla ( ). Pakliže k řádnému doručení rozsudku nevyhnutelné procesní postupy, resp. rozhodnutí, podle , věty druhá, , absentují, je zde situace nejen dosud neskončeného řízení před obecnými soudy, nýbrž i stav, kdy se stěžovatelé nestali (event. nestali dosud) účastníky řízení, do kterého směřují svoji ústavní stížnost.

Jestliže stěžovatelé nebyli (a nejsou) účastníky řízení, v němž k vydání jimi napadených rozhodnutí obecných soudů došlo, nejsou - ve smyslu výše citovaného ustanovení - ani legitimováni k podání projednávané ústavní stížnosti.

V důsledku toho nezbylo než (mimo ústní jednání) ústavní stížnost podle shora citovaného ustanovení odmítnout.

Logicky pak stíhá stejný osud i návrh stěžovatelů vycházející z ustanovení , neboť k takovému návrhu jsou oprávněni toliko ti, kdož byli aplikací naříkaného ustanovení , o půdě, v předcházejícím řízení před obecnými soudy přímo dotčeni [ ].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. června 2009

Jan Musil

předseda senátu